Myšlenky o Bohu a víře

Dušan Polanský

1.   Bůh? „To není možné!“ heleká rozum. „Proč ne?“ tiše se ptá srdce.

2.  Opravdový ateista se nehonosí nevěrou, jednoduše nevěří. Podobně opravdový věřící se nehonosí vírou, jednoduše věří a podle své víry žije.

3.  Z osobní minulé zkušenosti vím, že být ateistou je velmi pohodlné, ale je to veliká nuda.

4.  Víra a náboženství se mají k sobě jako auto a silnice. Jedno bez druhého sice může existovat, ale jedno kvůli druhému zde je.

5.  Tolik pokroku, víry v techniku, siláckých řečí o světlé budoucnosti. Boha do toho prý nic není, to vše my, lidé! Je otázkou, zda bez prožité historie víry v Boha, by z toho něco bylo.

6.  Být ctižádostivým je prý přirozené a zdravé; to stejné sice platí i pro víru v Boha, ale ctižádostivců je podstatně více než upřímně věřících.

7.  Prý jsme naprogramování věřit. Někdo v sebe, někdo v osud a někdo v Boha. Ať se každý rozhodne sám, ale má na výběr jenom jednu možnost!

8.  Vložil všechnu víru v sebe, nedopadlo to dobře. Pak v osud, opět to nedopadlo dobře. Teď proklíná Boha.

9.  Babička mi v deseti pravila: Když budeš katolickým knězem, utrápíš se kvůli ženám. Když nebudeš, utrápíš se kvůli ním také. Knězem jsme zatím nebyl, takže nevím, zda měla úplnou nebo jenom poloviční pravdu.

10.  V mladém věku tolik zdravých, sebevědomých, nafoukaných, arogantních jedinců; jak ale odporně kňučí a lamentují, když si na ně v stáří nebo v nemoci sáhne Smrt; to jim je pak dobrý i dědek Bůh.

11.  Komunisté chtějí ráj na Zemi vybudovat vlastními silami. Křesťané zase věří v tisíciletou vládu dobra s spravedlnosti na Zemi, jsou ale pragmatici, ví, že bez Mesiáše to nezvládnou. O ráji ani nemluvě, ten zcela nechávají na Boha.

12.  Spousta lidí je věřících jenom kvůli klidnému svědomí nebo alibi, co kdyby. Ale i to je pokrok, akorát nevím jaký.

13.  Ježíš byl i pragmatik, dobře věděl, že pokud se nedá ukřižovat, neuvěří mu.

14.  Život miluje pouze zdravé a praktické lidi, Bůh všechny.

15.  I bez Boha by svět měl prý fungovat, jenom jak to udělat, aby bez něho fungoval.

16.  Určitě ne náhodou jsou v Desateru dvě přikázání kvůli ženám.

17.  Na co budeš myslet v poslední chvilce pozemského života, na to budeš myslet navěky. Bůh je také možnost, ale doporučuji si ji ponechat v rezervě.

18.  Když už nebude konzervativní církev, tak probůh kdo!

19.  S vírou je to tak trochu jako s matematikou, nestačí jenom cit a talent, nezbytná je i teorie.

20.  Pokud se jedná o lásku, žena je více než Bůh. Boha milujeme vroucně, ženu vroucně a vášnivě.

21.  Kdo si myslí, že Bůh je spravedlivý, je buď naivka nebo bohatý člověk.

22.  Bůh musí mít nervy ze železa, když s takovým klidem přihlíží již několik tisíc let válkám, genocidám, pogromům, holokaustu a dalším hrůzám.

23.  Mikuláš Kusánský ve svém spisku O vrcholu zření napsal, že Bůh je jak vše, co jest, tak také vše, co není. Myslím si, že mnohé z toho, co jest, již znám, takže teď by mě docela zajímalo alespoň něco z toho, co není.

24.  Chceme ideální svět bez Boha. Ale takový svět fungovat nemůže, když ani v základech našeho bytí nemáme něco absolutně dokonalého. Mnozí z nás si v dnešní době do těchto základů dali trh, ale ten ze své podstaty není absolutně ideální, je jenom praktickým řešením jednoho aspektu našeho života, ekonomického bytí.

25.  Žádný člověk, dokonce ani Bůh, si nemá právo hrát na osud, neboť i Bůh má svůj osud. Osud je předpřipravená individuální šablona, podle které lidský jedinec či Bůh žijí svoji existenci.

26.  Západní člověk se chová jako malé dítě. Již přes sto let chce zavrhnout Boha, sice ani neví pořádně proč, ale chce to. Také pochopil, že bez nějaké náhražky za Boha jaksi nejde žít. A tak hledal a našel ji v romantické lásce, ale znáte to, téměř veškeré příběhy o romantické lásce jsou o mladých lidech. Boha ale potřebujeme i v stáří, nemoci, nouzi a v dalších těžkých životních situacích. Nevím, nevím, zda některý z mýtů o romantické lásce nám dokáže být alespoň malou útěchou v podobných situacích. To ale vůbec neznamená, že víra v Boha je dobrá jenom v časech, kdy nám teče do bot. Kdepak, její síla se projeví právě v běžném životě, s jeho radostmi i starostmi.

27.  Udělit svátost pokání darebákovi v jeho posledních chvílích života, když již nemá dost síly na páchání dalších lumpáren, je také lumpárna, i když jenom malá.

28.  Vůbec nejde o to, zda Bůh fyzicky je, nebo není, to je konec konců nedokazatelné, ale o to, že víra ve fyzickou existenci Boha a víra v Boha jsou dosti rozdílné názory. Také mnozí věří, že světská spravedlnost jednou konečně zvítězí, ale za celý svůj život jsem si nevšimnul, že by světská spravedlnost málem existovala. Ale může slušný člověk žít bez víry v spravedlnost? Kdyby ji neměl, nedokázal by za ni ani bojovat, tedy pokud není posera.

29.  Z pohledu ateisty je vše jasné. Bůh není a když jednou lidi Boha či jiné bohy vyznávat nebudou, bude lépe. Potenciálně lze s tímto názorem souhlasit. Jenomže svět je jaký je, ne jaký bychom jej chtěli mít nebo jaký jednou snad bude.

30.  Náboženství dějiny ovlivňuje více než výrazně, a nic nám není platné, že miliony ateistů si myslí, že žádný Bůh není. Bude to asi v tom, že lidí ještě stále Boha či jiné bohy potřebují, podobně jako dítě potřebuje matčino pohlazení.

31.  Mnozí křesťané se nemohou vyrovnat s tím, že Jidáš Iškariotský vzal na sebe největší odpovědnost v dějinách lidstva, když splnil Ježíšovo přání, aby jej zradil.

 

Prvních 13 myšlenek jsem napsal na Velikonoční pondělí roku 2011. Pokud mě časem něco napadne, doplním.

Domů | Prolog 2001: Vesmírná odysea | Nejen básně v próze | Články