Myšlenky nejen o životě

Dušan Polanský

1.  Někteří nekradou jenom proto, že nemají možnost nebo by i kradli, ale chybí jim odvaha. Právě tihle jsou často největší mravokárci.

2.  Tchán mu řekl: "Tak hele, zeťáčku, buď moje jediná dcera, tenhle veliký dům a ještě slušné peníze, nebo si běž s holým zadkem za tou svou mladičkou krasotinkou bez koruny." Neschopný zeť se rozhodl velice rychle a racionálně. Kvůli výčitkám svědomí bude odteď celý život kamarádům v hospodě vykládat, jakou že to udělal kdysi velikou chybu, že si teď mohl užívat s krásnou, o hodně mladší ženou slastí života.

3.  Ženy touží po lásce muže, ale kdyby došlo na lámání chleba, většina z nich nevymění ani jedno své dítě za všechny muže světa.

4.  Jenom málo z nás touží po obyčejné svobodě, většinou toužíme po ekonomicky zajištěné svobodě. Koneckonců copak je to za svobodu bez ekonomické jistoty!

5.  Většina názorů lidí odráží jejich ekonomickou situaci. Pokud se situace změní, změní se i jejich názory.

6.  Dokud se nezruší institut dědictví, řeči o stejných podmínkách pro všechny jsou jenom prázdné žvásty.

7.  Po lakomci je příjemné dědit, hůř se s ním ale žije.

8.  Bez lakomců by byla ekonomika na tom podstatně hůře.

9.  Peníze nejsou všechno, když je máme. Pokud je nemáme, tak všechno jsou.

10.  Lidé jsou slušní a neslušní, ale zatím jsem ještě neslyšel, že by některý člověk o sobě řekl, že je neslušný.

11.  Každý zdravý a psychicky normální člověk má plnou odpovědnost za sebe, vymlouvat se na jiné lidi či okolnosti nebo dokonce na osud je projev zbabělosti.

12.  Filozofie není věda, proto lidé tak rádi filozofují. O ekonomii ani nemluvě.

13.  Kdo je filozof? Obvykle tlachal, který nemá na to, aby byl opravdovým vědcem.

14.  Mnozí o sobě prohlašují, že jsou vědci, přitom nic nevynalezli ani nevyzkoumali. Ale o to moudřejší vykládají o tom, co vynalezli nebo vyzkoumali jiní.

15.  Ještě štěstí že jsou nemoci a různá neštěstí, někteří lidé by si jinak mysleli, že jsou výjimeční.

16.  Mluvil tak plynule, učeně a uhlazeně, až to nebylo hezké.

17.  Jak bláhové, zákonem zakázali třídní nenávist, ale nezakázali chudobu.

18.  Chtít můžeme, ale to je tak vše. Ostatní je dáno Bohem a štěstím.

19.  Mládí je plné snů a plánů, stáří zase smutných konstatování o nesplněných snech a plánech.

20.  Tolik bezděčných hrdinů, a s jakou pýchou vypínají hruď plnou metálů!

21.  Mnozí horlí pro přísné tresty, ale kdyby je měli vykonat, třásli by se jako sulc.

22.  Ženy mají často vysoké nároky na muže, přičemž zapomínají, že jsou to také jenom lidé.

23.  Měl spoustu dobrých nápadů, jenom za žádný z nich nechtěl převzít osobní odpovědnost.

24.  Navěky odpočívat v studeném hrobě? Dejte pokoj! Raději na kousku volné přírody, kde svítí slunce a kam lidé chodí pro radost.

25.  Smrt by byla pro mnohé vykoupením, přesto lpí na svém trápení.

26.  Většina žen prý touží jen a jen po čisté lásce, ale skromně dodávají, že současně i po ekonomické jistotě.

27.  Život by byl jistě zajímavější, kdybychom netoužili po životních jistotách, ale také podstatně těžší.

28.  Obdivuji lidi, kteří se vydají do neznáma, a přitom ví, že se již nebudou mít kam vrátit.

29.  Proč bohatí tak často přesvědčují chudé, že jsou také jenom lidé?

30.  Poznal jsem několik lidí, kteří nenáviděli Židy, žádný z nich mi ale neuměl vysvětlit, proč je nenávidí.

31.  Chytrost a moudrost nemají nic společného.

32.  Po chytrosti toužíme, moudrost si jenom vážíme.

33.  Soucit člověk nějak unese, lítost ho bolí, falešná chvála jej poníží. Lidská tvořivost je ale nevyčerpatelná, jistě ještě něco rafinovaného vymyslí!

34.  Někdy se tváříme, že se rozhodujeme, i když jsme již dávno rozhodnuti. Důvodem je naše svědomí.

35.  V životě činíme řadu rozhodnutí, ale pouze jedno jediné je takové, že ovlivní zásadním způsobem náš celý život.

36.  My se teprve rozhodujeme a život již zná důsledky našeho rozhodnutí.

37.  Všichni dobře víme, že život je, jaký je, pouze nám dlouho trvá, než se s tím vyrovnáme.

38.  Zbabělec není ten, kdo se něčeho bojí, to je přece lidské, ale ten kdo svaluje vinu za svá rozhodnutí na jiné.

39.  Spisovatel se nikdy nemůže zlobit na čtenáře, že z jeho díla není nadšen. Důvody jsou dva. Buď je vina na straně spisovatele, že čtenáře nezaujal, nebo ještě nedozrála doba, aby dílo bylo pochopeno a doceněno. Bohužel pro spisovatele, bohudík pro čtenáře, první důvod je statisticky mnohem četnější.

40.  Když jsem byl mladý, nechápal jsem, proč A. S. Puškin tak dlouho psal Evžena Oněgina. Teď v pokročilém věku se divím, že jej napsal tak rychle.

41.  Rozchody milenců nebo manželů a vyhlášení války mají často dost společného: argumentuje se trapným důvodem, ale o oficiálním důvodu se mlčí; jedna ze stran se cítí být v právu a hraje si na dotčenou a uraženou.

42.   Někdy pozorujeme, že člověk se změnil, že je jiný. Není to pravda, člověk stále je, jaký je, jenom se ocitl v takové situaci, v níž se mohla více projevit jeho přirozenost. Obvykle se projeví negativně v duchu úsměvného řčení: Dejte mi funkci, já už vám ukážu čeho jsem schopen. Ale o to vzácnější jsou případy pozitivních projevů změny chování člověka ze změnou jeho životní situace, či už k lepšímu nebo horšímu.

43.  Svobodná volba bez odpovědnosti je jako studna bez vody.

44.  Život je praktik, vždy si klade otázku: Je, nebo není to k něčemu? Duchovno nemilosrdně odhazuje na skládku vzpomínek a ideálů.

45.  Jistěže dobré hmotné zajištění deformuje pohled na život, ale ne jinak je tomu u bídného hmotného zajištění.

46.  Revoluce nejsou ani tak výsledkem snažení lidí, jako spíš poměrů, kdy obě strany konfliktu cítí, že spolužití podle staré šablony již fungovat nebude.

47.  V životě už to tak chodí, když se jeden směje, druhý zákonitě pláče. Rovnováha musí být zachována.

48.  V okamžiku rozchodu manželů nebo milenců obvykle více ztrácí ten, jenž bude více ztrácet i v budoucnu. Funguje to podobně jako v ekonomice: bohatí budou ještě bohatší a chudí budou ještě chudší.

49.  Někteří říkají, že smrt je hrozná; spíš je hrozné to, že se neumíme s faktem smrti za celý život vyrovnat. Holt jsme materialisté, i když si namlouváme, že tomu tak není.

50.  Udělat z lumpárny ctnost či vlastní oběť je vzorovou ukázkou darebáctví.

51.  Hodně atraktivních žen to nemá při rozhodování o životním partnerovi lehké. Když jsou mladé a hezké chtějí především bohatého prince nebo alespoň hezkého urostlého samce. Když zestárnou a princ nebo samec je odkopne, uskromnily by se i s podstatně míň bohatým či dobře vyhlížejícím partnerem. Především si přejí, aby byl starostlivý a chápající.

52.  S časem je to jako s penězi, je ho potřeba vynakládat efektivně a perspektivně.

53.  Jaký je rozdíl mezi opravdou a neopravdovou láskou? Prostý: opravdová trvá věčně, druhá jenom do doby, dokud má pro jednu stranu vztahu racionální smysl.

54.  Hřích činíme, když myslíme a cítíme jinak než konáme. Darebáctvím se hřích stane až v okamžiku, kdy si naše jednání racionálně zdůvodníme.

55.  Tolik řečí o duchovnu, a přitom všichni jenom neustále kalkulují.

56.  Přizpůsobivý člověk se lehce pozná podle toho, že vždy si najde na daný problém nebo situaci takový úhel pohledu, který mu vyhovuje. Není to sice etické, ale určitě praktické.

57.  Mluvit upřímně sprostě není neslušné, neslušné je být neupřímně slušný.

58.  Lidé jsou slušní a neslušní, v každé této skupině jsou pak schopní a neschopní.

59.  Mnozí si nechtějí uvědomit nebo dosud nepochopili, že slovo kapitalismus je odvozeno od slova kapitál, a ne od slova demokracie.

Prvních 33 myšlenek jsem napsal 30. dubna a 1. máje roku 2011. Pokud mě časem něco napadne, doplním.

Domů | Prolog 2001: Vesmírná odysea | Nejen básně v próze | Články