Myšlenky nejen o životě

Dušan Polanský

1.  Někteří nekradou jenom proto, že nemají možnost nebo by i kradli, ale chybí jim odvaha. Právě tihle jsou často největší mravokárci.

2.  Tchán mu řekl: "Tak hele, zeťáčku, buď moje jediná dcera, tenhle veliký dům a ještě slušné peníze, nebo si běž s holým zadkem za tou svou mladičkou krasotinkou bez koruny." Neschopný zeť se rozhodl velice rychle a racionálně. A odteď bude celý život kamarádům v hospodě vykládat, jakou že to udělal kdysi velikou chybu, že teď si mohl užívat slastí života s krásnou a o hodně mladší ženou než je jeho manželka.

3.  Ženy touží po lásce muže, ale kdyby došlo na lámání chleba, většina z nich nevymění ani jedno své dítě za všechny muže světa.

4.  Jenom málo z nás touží po obyčejné svobodě, většinou toužíme po ekonomicky zajištěné svobodě. Koneckonců copak je to za svobodu bez ekonomické jistoty!

5.  Většina názorů lidí odráží jejich ekonomickou situaci. Pokud se tahle situace změní, změní se i jejich názory.

6.  Dokud se nezruší institut dědictví, řeči o stejných podmínkách pro všechny jsou jenom prázdné žvásty.

7.  Po lakomci je příjemné dědit, hůř se s ním ale žije.

8.  Bez lakomců by byla ekonomika na tom podstatně hůře.

9.  Peníze nejsou všechno do té doby, dokud je máme. Pokud je nemáme, tak všechno jsou.

10.  Lidé jsou slušní a neslušní, ale zatím jsem ještě neslyšel, že by některý člověk o sobě řekl, že je neslušný.

11.  Každý zdravý a psychicky normální člověk má plnou odpovědnost za sebe, vymlouvat se na jiné lidi či okolnosti nebo dokonce na osud je projev zbabělosti.

12.  Filozofie není věda, proto lidé tak rádi filozofují. O ekonomii ani nemluvě.

13.  Kdo je filozof? Obvykle tlachal, který nemá na to, aby byl opravdovým vědcem.

14.  Mnozí o sobě prohlašují, že jsou vědci, přitom nic nevynalezli ani nevyzkoumali. Ale o to moudřejší vykládají o tom, co vynalezli nebo vyzkoumali jiní.

15.  Ještě štěstí že jsou nemoci a různá neštěstí, někteří lidé by si jinak mysleli, že jsou výjimeční.

16.  Mluvil tak plynule, učeně a uhlazeně, až to nebylo hezké.

17.  Jak bláhové, zákonem zakázali třídní nenávist, ale nezakázali chudobu.

18.  Chtít můžeme, ale to je tak vše. Ostatní je dáno Bohem a štěstím.

19.  Mládí je plné snů a plánů, stáří zase smutných konstatování o nesplněných snech a plánech.

20.  Tolik bezděčných hrdinů, a s jakou pýchou vypínají hruď plnou metálů!

21.  Mnozí horlí pro přísné tresty, ale kdyby je měli vykonat, třásli by se jako sulc.

22.  Ženy mají často vysoké nároky na muže, přičemž zapomínají, že jsou to také jenom lidé.

23.  Měl spoustu dobrých nápadů, jenom za žádný z nich nechtěl převzít osobní odpovědnost.

24.  Navěky odpočívat v studeném hrobě? Dejte pokoj! Raději na kousku volné přírody, kde svítí slunce a kam lidé chodí pro radost.

25.  Smrt by byla pro mnohé vykoupením, přesto lpí na svém trápení.

26.  Většina žen prý touží jen a jen po čisté lásce, ale skromně dodávají, že současně i po ekonomické jistotě.

27.  Život by byl jistě zajímavější, kdybychom netoužili po životních jistotách, ale také podstatně těžší.

28.  Obdivuji lidi, kteří se vydají do neznáma, a přitom ví, že se již nebudou mít kam vrátit.

29.  Proč bohatí tak často přesvědčují chudé, že jsou také jenom lidé jako oni?

30.  Poznal jsem několik lidí, kteří nenáviděli Židy, žádný z nich mi ale neuměl vysvětlit, proč je nenávidí.

31.  Chytrost a moudrost nemají nic společného.

32.  Po chytrosti toužíme, moudrost si jenom vážíme.

33.  Soucit člověk nějak unese, lítost ho bolí, falešná chvála jej poníží. Lidská tvořivost je ale nevyčerpatelná, jistě ještě něco rafinovaného vymyslí!

34.  Někdy se tváříme, že se rozhodujeme, i když jsme již dávno rozhodnuti. Důvodem je naše svědomí.

35.  V životě činíme řadu rozhodnutí, ale obvykle pouze jedno jediné je takové, že zásadním způsobem ovlivní náš celý život.

36.  My se teprve rozhodujeme a život již zná důsledky našeho rozhodnutí.

37.  Všichni dobře víme, že život je, jaký je, pouze nám dlouho trvá, než se s tím vyrovnáme.

38.  Zbabělec není ten, kdo se něčeho bojí, to je přece lidské, ale ten kdo svaluje vinu za svá rozhodnutí na jiné.

39.  Spisovatel se nikdy nemůže zlobit na čtenáře, že z jeho díla není nadšen. Důvody jsou dva. Buď je vina na straně spisovatele, že čtenáře nezaujal, nebo ještě nedozrála doba, aby dílo bylo pochopeno a doceněno. Bohužel pro spisovatele první důvod je statisticky mnohem významnější.

40.  Když jsem byl mladý, nechápal jsem, proč A. S. Puškin tak dlouho psal Evžena Oněgina. Teď v pokročilém věku se divím, že jej napsal tak rychle.

41.  Rozchody milenců nebo manželů a vyhlášení války mají často dost společného: argumentuje se trapným důvodem, ale o oficiálním důvodu se mlčí, přičemž jedna ze stran se cítí být v právu a hraje si na dotčenou a uraženou.

42.   Někdy pozorujeme, že člověk se změnil, že je jiný. Není to pravda, člověk stále je, jaký je, jenom se ocitl v takové situaci, v níž se mohla více projevit jeho přirozenost. Obvykle se projeví negativně v duchu úsměvného řčení: Dejte mi funkci, já už vám ukážu čeho jsem schopen. Ale o to vzácnější jsou případy pozitivních projevů změny chování člověka ze změnou jeho životní situace, či už k lepšímu nebo horšímu.

43.  Svobodná volba bez odpovědnosti je jako studna bez vody.

44.  Život je praktik, vždy si klade otázku: Je, nebo není to k něčemu? Duchovno nemilosrdně odhazuje na skládku vzpomínek a ideálů.

45.  Jistěže dobré hmotné zajištění deformuje pohled na život, ale ne jinak je tomu u bídného hmotného zajištění.

46.  Revoluce nejsou ani tak výsledkem snažení lidí, jako spíš poměrů, kdy obě strany konfliktu cítí, že spolužití podle staré šablony již fungovat nebude.

47.  V životě už to tak chodí, když se jeden směje, druhý zákonitě pláče. Je to proto, že celková rovnováha musí být zachována.

48.  V okamžiku rozchodu manželů nebo milenců obvykle více ztrácí ten, jenž bude více ztrácet i v budoucnu. Funguje to podobně jako v ekonomice: bohatí budou ještě bohatší a chudí budou ještě chudší.

49.  Někteří říkají, že smrt je hrozná; spíš je hrozné to, že se neumíme s faktem smrti za celý život vyrovnat. Holt jsme materialisté, i když si namlouváme, že tomu tak není.

50.  Udělat z lumpárny ctnost či vlastní oběť za jiné je vzorovou ukázkou darebáctví.

51.  Hodně atraktivních žen to nemá při rozhodování o životním partnerovi lehké. Když jsou mladé a hezké chtějí především bohatého prince nebo alespoň hezkého urostlého samce. Když zestárnou a princ nebo samec je odkopne, uskromnily by se i s podstatně míň bohatým či dobře vyhlížejícím partnerem. Především si přejí, aby byl starostlivý a chápající.

52.  S časem je to jako s penězi, je ho potřeba vynakládat efektivně a perspektivně.

53.  Jaký je rozdíl mezi opravdou a neopravdovou láskou? Prostý: opravdová trvá věčně, druhá jenom do doby, dokud má vztah pro jednoho z partnerů racionální smysl.

54.  Hřích činíme, když myslíme a cítíme jinak než konáme. Darebáctvím se hřích stane až v okamžiku, kdy si naše jednání racionálně zdůvodníme.

55.  Tolik řečí o duchovnu, a přitom všichni jenom neustále kalkulují.

56.  Přizpůsobivý člověk se lehce pozná podle toho, že vždy si najde na daný problém nebo situaci takový úhel pohledu, který sdílí většina. Není to sice etické, ale určitě praktické.

57.  Mluvit upřímně sprostě není neslušné, neslušné je být neupřímně slušný.

58.  Lidé jsou slušní a neslušní, v každé z těchto skupin jsou lidé schopní a neschopní.

59.  Mnozí si nechtějí uvědomit nebo dosud nepochopili, že slovo kapitalismus není odvozeno od slova demokracie, ale od slova kapitál.

60.  Představa o autonomním státě, kde vše funguje podle nás bez ohledu na skutečnost, že celý svět je informačně, dopravně a výrobně propojen, je na úrovni snu či sci-fi.

61.  Daň neplatíme jenom z platu či v obchodě, ale i za nesprávnou volbu partnera.

62.  Občas čteme, že ta či ona strana je protisystémová, asi jako znaménko - je protikladem znaménka + . Ale dovede si někdo představit jiné uspořádaní světa? Pokud ano, tak ten chce ráj již na Zemi. Já osobně raději ten nebeský tam kdesi nahoře.

63.  Život se má žít, ne snít, protože ve výsledku se počítají jenom činy. Slova jsou obvykle jenom zbytečná teatrální gesta.

64.  Být proti či být kritický je obvykle jednoduché, daleko těžší je něco pozitivního vytvořit.

65.  Když máte strach a bojíte se se zlem bojovat, dokážete si vymyslet a obhájit cokoliv, co jenom trochu omlouvá vaši zbabělost.

66.  Urputná touha někoho po štěstí, dokonce jeho snaha po jeho dosažení za každou cenu, ve výsledku obvykle končí jeho osobním neštěstím, když už ne osobní tragédií.

67.  Jak pravil již nějaký Karel Marx, ale před ním i staří angličtí ekonomové, primární jsou výrobní vztahy a až pak nadstavba. Cvičit s nadstavbou bez ohledu na výrobní základnu je dobrodružství s téměř jistým zlým koncem.

68.  Západní intelektuálové žijící v blahobytu již vymysleli či ještě vymyslí tolik nesmyslů, že často člověk nad tím až žasne. Naštěstí jejich tzv. ušlechtilé úmysly mají pokaždé jednoho velice silného nepřítele: život.

69.  V opozici se lehko hraje na skromného a statečného či dokonce demokrata, leč zcela jiná situace nastane, jakmile se dostanete k moci. To jsou priority najednou zcela jiné.

70.  Mnohým vadí aktivisté všeho možného druhu a vidí za tím hlavně politikum. Ovšem spíš než politikum je to často problém psychologický a sociologický. Ti, kteří často bez poctivé práce mají zajištěno bydlení, mohou se dobře najíst a dokonce někteří z nich si užívají životního nadstandardu, se zákonitě nudí, no a pak si vymýšlí ptákoviny.

71.  Hodně lidí má pocit, že žijeme stále ve větším chaosu. Asi to nebude náhoda a zdá se, že je zde kolerace mezi počtem všech žijících lidí na světě a mírou chaosu. Přesto mnozí, říkají si konzervativci, touží po starých dobrých časech, kdy panoval ve světě jakýs takýs řád. Jenomže je tu jeden veliký problém, lidí je stále víc a víc a přírodní zdroje jsou omezené.

72.  V kapitalismu, stejně jako v předchozích společensko-ekonomických formacích, probíhají určité objektivní procesy, především stratifikace lidí podle výše majetku a kvality bydlení. Pokud jde o bydlení, jsou dobré a nedobré adresy a příbytky mají různou plochu, pokud jde o majetek, jsou bohatí a chudí. Také nelze zabránit tomu, že hlavním kritériem společenského postavení člověka je výše jeho majetku, kdyby tomu tak nebylo, jistě by se současná formace nejmenovala kapitalismus. Ovšem nevím, jak by něčemu zcela objektivnímu mohly zabránit demonstrace a ničení majetku?! Voda přece také nikdy nepoteče do kopce!

73.  Většina politiků byla mimo politiku málo úspěšná, a tak se dali na politiku, neboť dobře ví, že je to nejsnazší výtah k moci a penězům. Ti odvážní a šikovní se dokážou o sebe postarat sami, nepotřebují, aby je platil stát. I proto by se volič neměl příliš podivovat nejen nad jejich nerozhodností a nekvalifikovaností při rozhodování o závažných věcech, ale občas i o jejich protizákonném jednání.

74.  Příroda na pandemii koronaviru (je rok 2020) opět jednou jasně ukázala svoji sílu. Mnozí si totiž stále myslí, že člověk je pánem přírody. Ne není, je jenom nepatrnou částečkou přírody. Asi jako ten poslední červ.

75.  Bohatství a moc ještě nikomu nepřidali na moudrosti, kdežto těžké životní rány každého vychovávají alespoň k jakés takés pokoře. A pokora k moudrosti patří.

76.  Žijeme dobu, kdy nám vládne koronavirus (je rok 2020) a kdy vláda peníze poměrně velkoryse rozhazuje bez ohledu na budoucnost. Kapitalismus stojí a padá na spořivosti a akumulaci kapitálu pro jeho další investování či rozumné využití. V tom se musí výrazně polepšit všechny politické strany, jelikož jejich politické programy stojí a padají na rozhazování a slibování nemožného. Leč co je nejhorší, mnozí občané tuhle neodpovědnost dobrovolně volí. Klidně bych volil stranu, která by slíbila úspory, investování pouze tam, kde je to nezbytné, ale taková strana v současnosti není. Proto momentálně volit nemohu, i kdybych tisíckrát chtěl.

77.  Opustit jednu lásku kvůli druhé je sice nemravní, ale na druhé straně pokaždé praktické a nejednou i ekonomicky výhodné, a vůbec už nemluvě o novém potěšení ze sexu.

78.  Mnozí nechtějí pochopit, že i v politice platí pravidlo 51 %. Kdo je má, má kromě moci a peněz i trafiky pro blízké a známé.

79.  V politice lze mluvit o ideálním stavu, kdy strany, které již nemají co nabídnout, končí a přichází strany nové, které více reflektují současnou realitu nebo se alespoň umí prezentovat jako moderní.

80.  Rád čtu knihy od Vladislava Vančury. Důvod je prostý, protagonisté jeho románů až tak moc nepřemýšlí, nevyhodnocují možnosti, nefilozofují, nedomnívají se, nekritizují, nenavrhují, ale především konají. Jejich slovem je čin.

81.  Na podzim roku 2020 koronavir SARS-CoV-2 opět nemilosrdně udeřil. Mám nedobrý pocit, že nám příroda tím vysílá určitý signál, přesněji varování. Sděluje nám, že Země je malá a nás lidí je zde již nějak moc, že jsou zde miliony a miliony rodin, které nedokážou své děti uživit, že je mají, jenom aby je měli, popřípadě čistě z důvodů ekonomických, a ne pro nezbytné zachování rodu a hlavně pro radost. To je s výjimkou člověka stav v přírodě zcela nepřirozený. Je možné, že pokud tohle varování neuposlechneme, příroda vyšle další signál, ovšem ten bude jistě ničivější než SARS-CoV-2.

82. Člověk nemusí vynikat rozhledem ani nemusí být svatý, ale měl by znát základní pozitivní hodnoty, na nichž lidská civilizace stojí a podle nich většinou i funguje. Dokonce je nemusí ani vyznávat, ale měl by alespoň tušit, že bez jejich většinového dodržování by svět vypadl podstatně hůř než vypadá dnes.

83. V politice je zájemců o každou dobře placenou funkci habaděj. Politici totiž nejsou řemeslníci či technici, ti se, jak je všeobecně známo, shánějí těžko.

84. Není nad dobře placené fleky bez jakékoliv odpovědnosti, a to napříč všemi myslitelnými spektry života společnosti. A takových fleků je až s podivem docela hodně.

85. Mnoho politiků na Západě si vytklo za cíl nastolení nového náboženství, tedy sekularizovaného státu, místo klasického křesťanství. Negativní důsledky se již začínají reálně projevovat. Jen tak dál, zlého není nikdy dost.

86. Povahu člověka u většiny lidí nepoznáte, když se jim daří. Poznáte ji obvykle až tehdy, když začnou prohrávat, teprve pak se odhalí a projeví naplno, tedy pravdivě.

87. My lidé máme za nedobrých časů tendenci si namlouvat, že situace není až tak zlá, a hledáme k tomu alespoň jakés takés zdůvodnění, které si nakonec obvykle i najdeme. Jenomže realita bohužel je, jaká je, ta nedbá na naše filozofické úvahy.

88. Vědeckotechnický pokrok je od toho, aby se prosazoval zcela přirozeně tehdy, když uživatelé zjistí, že nové řešení je lepší než to původní. K tomu ale nejsou potřeba politici. Také pára nebyla nahrazena elektřinou usnesením politiků, ale tím, že elektrický motor byl z pohledu uživatelů efektivnější a provozně levnější než parostroj.

89. Vždy to dopadne zle nedobře, když se vědeckotechnický pokrok snaží řídit politici a úředníci. Přitom ten ze své podstaty o žádné řízení nestojí a ani stát nemůže.

90. Dezinformace je to, co je v rozporu s očividnou pravdou. Očividná pravda je vše to, co je buď podloženo fakty, nebo vědecky potvrzeno, anebo potvrzeno dlouholetou zkušeností a praxí milionů lidí. Vše ostatní je jenom osobní či jiný názor.

91. Mnozí vyznávají svobodu projevu, ovšem pouze v souladu s jejich názory.

92. Mnozí lamentují nad kvalitou současného kapitalismu, ale protože touha po osobním bohatství je u většiny lidí pořádně veliká, zatím nemám sebemenší obavu o fungování kapitalismu, ovšem jakmile většina lidí začne upřednosťovat duchovní hodnoty, tak to začne mít kapitalismus nahnuté.

93. Jakmile se člověk pasuje do role moudrého, a ty druhé má za hloupé, je to neklamný znak toho, že sám je hlupák.

94. Stoik by se měl ovládat za každé situace. Pár domnělých jsem poznal, fungovalo to u nich až na jednu výjimku, neovládali se pokud šlo o prachy. A jak všichni víme, o prachy jde až v první řadě.

95. Svět nefunguje ani podle vizí, ani strategií, ani koncepcí, ani osobních představ kohokoliv, ale především v souladu s úrovní vědeckotechnického pokroku.

96. Pro mne má můj život smysl pouze do té doby, dokud aktivně myslím, mohu něco tvořit, jinak je to o ničem, jednoduše nechci být rostlinou. Mezi člověka a přírodu věda a tzv. humanimsus postavily lékaře, přístroje a léky. Budiž, ale člověk by měl mít právo se rozhodnout, zda tuto bariéru chce, nebo nechce.

97. Všeho moc škodí, i peněz i svobody.

 

Prvních 33 myšlenek jsem napsal 30. dubna a 1. máje roku 2011.

Domů | Prolog 2001: Vesmírná odysea | Nejen básně v próze | Články