Dušan Polanský
Je obvykle dobré vydefinovat si alespoň přibližné mantinely toho, o čem chce člověk psát. Bezbřehost je nebezpečím nejen pro ústní projev, ale i pro text, a proto raději hned uvedu, že moje povídání nebude sebemrskačstvím o tom, jak my si užíváme výdobytků civilizace a jinde lidé nemají málem co do úst, nemají dostatek pitné vody, jsou tam veliké problémy s hygienou a základní zdravotní péčí. Spíš povídání bude o tom, jak žití v blahobytu nás motivuje a vede k tomu, abychom vymýšleli různé nelogičnosti až ptákoviny a také o paradoxu, jak samotný blahobyt nás postupně zbavuje schopnosti za udržení tohoto blahobytu bojovat.
Než se o zaslepení z blahobytuzačneme bavit, čistě pro náš účel si alespoň přibližně vydefinujeme pojem blahobytu. Blahobytem budeme rozumět takové ekonomické zajištění jednotlivce či členů rodiny, které těmto subjektům zajišťuje po stránce ekonomické: vlastní kvalitní bydlení, bezproblémový chod domácnosti, kvalitní stravu, ošacení, zdravotní péči (myšlena je ta část, kterou si hradí pacient) jistotu zvládnutí i určitého počtu neočekávaných výdejů, v případě potřeby pokrytí studijních nákladů, nákladů na dovolené, cestování a různých zájmových a sportovních aktivit. Blahobyt nám rovněž umožňuje podle zájmů kulturní vyžití, nákup literatury a dalších předmětů, zařízení, přístrojů a techniky, které potřebujeme pro zajištění pracovní, studijní a zájmové činnosti nebo chodu domácnosti. Tahle definice přibližně pokrývá nejčastější rozsah blahobytu občanů v zeměpisné oblasti, které říkáme západní společnost, do níž můžeme při přivření jednoho oka zahrnout i řadu států bývalého Východního bloku v Evropě, které jsou členy EU. Jako zkratku za tuhle celou zeměpisnou oblast budeme úmyslně používat, ač nepřesně, termín Západ. Tím neříkáme, že všichni na Západě žijí ve výše definovaném blahobytu, kdepak, podle statistik jenom 15 až 30 % obyvatel, stát od státu to jiné. Tyto procenta s dost velikou přesností pokrývají klasickou střední vrstvu.
V žádném případě v tomto textu blahobytem nerozumíme pohádkové bohatství různých sort miliardářů, oligarchů, šejků, diktátorů, vysokých manažerů, kteří kromě vysokých platů své bohatství ještě navýšili ze zlatých padáků apod., už jenom proto, že těchto osob je jenom omezený počet, třebaže jsme si plně vědomi toho, že víme, že jejich procentní podíl na celkovém bohatství i v podmínkách Západu je značně veliký.
Mnohé příznaky současného způsobu života Západu signalizují, že Západ stojí na jakémsi pomyslném rozcestí. Ovšem z pohledu historického ocitnutí se podobném rozcestí není nijak jev výjimečný. Každá civilizace, pokud není zničena přírodní katastrofou nebo zcela nevyčerpá své přírodní zdroje, se po určité době své existence na pomyslném rozcestí ocitne. Je až podivné, že hlavní důvody, které k tomu vedou, jsou obvykle bez ohledu na historickou dobu velmi podobné. Prvním důvodem je zpohodlnění veliké části obyvatel společnosti z toho zdánlivě prostého důvodu, že člověku nehrozí ztráta existence ani v případě, kdy nepracuje. Rozbujelé sociální systémy člověku často nedovolí zemřít v bídě, i kdyby jeden chtěl. Druhým, že většina obyvatel žijících v blahobytu si přestane vážit těch, co materiální hodnoty opravdu produkují, dokonce si myslí, že produkce materiálních hodnot a zajištění nezbytných služeb je něčím více méně jednoduchým. Na výkonné producenty pohlíží shora, izoluje se od nich, mnozí bohatí nejednou žijí v uzavřených zónách, kde je zakázán vstupu „nevyvoleným“, nebo bydlí na nesmyslně velikých pozemcích, které je dokonale izolují od „vnějšku“. Třetím důvodem je, že vedoucí mocenské a politické špičky a vlivné intelektuální kruhy nejednou řeší z pohodlnosti a ze snahy vyhnout se ožehavým problémům spíš zástupné než závažné problémy života společnosti, tedy především otázky zajištění bezpečnosti civilizace. Čtvrtým důvodem je expanze migrantů z chudých zemí do zemí blahobytu, v našem případě hlavně z Blízkého východu a Afriky na Západ. Sice ekonomická migrace je zcela běžná i v rámci námi vydefinovaného zeměpisné oblasti Západ, ale tahle migrace je spíš vyvolaná tím, že migrant ví, že jinde si vydělá za stejnou práci více než doma. V drtivé většině to není migrace kvůli sociálním dávkám.
Již zmíněné zpohodlnění je nebezpečné v tom, že málem automaticky vede k postupnému úpadku morálky, k rafinované relativizaci tradičních duchovních hodnot a často i k neochotě mít a vychovávat více dětí. Důvod toho posledního je zřejmý, výchova dětí je únavná a náročná na čas, a život je tu přece od toho, abychom si jej užili. Ovšem neochota k výchově dětí automaticky implikuje paradox: v prostředí, kde jsou ideální materiální podmínky k výchově a vzdělávání dětí a kde jsou k tomu i dobré genetické předpoklady, tam se dětí jaksi nedostává, ale v prostředí, kde děti jsou často jenom zdrojem sociálních dávek – doslova výrobním nástrojem – potřebných k přežití rodiny, tam děti jsou. Problém je pak v tom, že se dětem z chudých rodin často nedostává patřičné výchovy, důsledkem čehož je pokračování začarovaného kruhu. Když děti z takových rodin dospějí, zase mají hodně dětí coby zdroj financí potřebných k přežití rodiny. A dokonce společnost je nastavena v některých zemích Západu tak divně, že i když rodina ze střední vrstvy má tři, čtyři děti, už se na ní dívají mnozí členové této vrstvy divně, prostě takové něco se v středních kruzích až tak moc nenosí a nesluší. Ovšem statistika je nemilosrdná, pokud by k nám nepřicházeli cizinci, průměrná rodina by musela mít 2,3 dětí na prostou reprodukci. Ovšem je pravda, že v poslední době se situace postupně lepší, mladých rodičů, co mají pouze jedno dítě, výrazně ubývá. Nakonec každý dobře ví, že jedno dítě na důchod dvěma rodičům v budoucnu nevydělá, tedy pokud to jedno jediné dítě nebude špičkový fotbalista nebo hokejista, který bude platit daně u nás a ne někde jinde.
Pokud jde o bezpečnost a obranu křesťanské civilizace před nájezdníky, postoje nejen politických a mocenských špiček a vlivných intelektuálních kruhů, ale i určité části obyvatelstva jsou k tomuto problému poměrně laxní až vyhýbavé. Tím nikdo netvrdí, že se nic pro obranu civilizace nedělá, jenomže dost převládá názor, že držet v ruce meč a bojovat se už nějakou dobu nenosí, je to krvavý přežitek minulosti. A nakonec máme zde profesionální armádu a policii, ti ať si špiní ruce, vždyť je docela dobře platíme. Jenomže i kdyby to mělo nějak takhle fungovat, ačkoliv je to idealismus, není zde nikoho, kdo by těmto mocenským složkám vydal jasný rozkaz, co a jak konat. Vše je složité, máme zde komplikovanou legislativu, plníme různé mezinárodní úmluvy, jsme členy EU a NATO, ke všemu se navíc vyjadřují nejen politici, ale i různá zájmová sdružení, spolky, hnutí, média, samozvaní vlivní intelektuálové, umělci apod. Příslušník mocenských složek si nemůže být jistý, že když rozhodně zasáhne proti cizinci, který si dělá doslova, co chce, zda se vše nakonec neobrátí proti němu.
Důsledkem blahobytu je i ignorace zákonů, které platí v lidské civilizaci již stovky tisíc let. Tipickým příkladem je důsledná ignorace soutěže a boje celých národů (kdysi to byly veliké skupiny obyvatel, rody, druhy apod.) o přežití, viz darwinismus. Kdo na darwinistických představách o takovém boji setrvává, je považován za rasistu, přitom rasismus rozumný člověk chápe jako ignoraci vědci prokázané skutečnosti, že všichni máme společného předka – podle současných názorů, se objevil někdy před cca 10 miliony lety –, a tudíž mezi námi jako jednotlivci není podstatný rozdíl z pohledu biologického. Ale je historickým faktem, že národy jsou různě úspěšné, nakonec kdyby tomu tak nebylo, nebyl by tak veliký technologický, technický a v úrovni společenského a kulturního života rozdíl mezi Západem a řadou ostatních zemí. Tohle je snad jasný důkaz, ovšem „elity“ jej důsledně ignorují. Chtějí zákonům lidské civilizace poručit, chtějí konat dobro za každou cenu, ať to stojí, co to stojí. Ovšem ne z vlastních peněz, ale z těch společných, z těch, kterých oni vyprodukovali pramálo již jenom proto, že je pouze spotřebovávají.
Občas máme pocit, že se poměry v krajinách Západu podobají poměrům v Absurdistánu. A pak se ani nelze moc divit, že vlivní lidé žijící v blahobytu vymýšlejí doslova ptákoviny. Ne náhodou se říká o člověku, který se má až moc dobře, že neví, co by roupama dělal. Kdo musí poctivě pracovat, starat se o rodinu, vychovávat děti nemá na roupy obvykle čas.
Typickou ukázkovou ptákovinou je, že se formou vysokých sociálních dávek investuje do skupin občanů, které se na úspěšnosti společnosti podílí velice málo a jejich vztah k práci, pořádku, úctě k majetku je minimálně diskutabilní. Logickým důsledkem závislosti sociálních dávek na počtu členů domácnosti je, že těchto nepřizpůsobivých obyvatel přibývá, což přináší další a další požadavky na zdroje. Ti, co jsou pracovitější, a tím i úspěšnější musí více a více financovat méně úspěšné, přesně proti logice darwinismu. Tohle řešení vlivným mocenským špičkám a tzv. „elitám“ vyhovuje z jednoho jediného důvodu, je pro ně teď bezproblémové, třebaže dobře ví, že do budoucna je to jistá cesta do pekel. To, že v budoucnu to přinese naším dětem a vnoučatům obrovské problémy, z důvodu pohodlnosti jednoduše ignorují nebo si říkají: Naši potomci si již nějak poradí, no a když si neporadí, nás to již bolet nebude!
O háklivých problémech a skutečnostech je povoleno oficiálně mluvit pouze opatrně, uhlazeně, korektně, tedy často minimálně zkresleně, když už ne zcela nepravdivě. Politici, vysocí vedoucí pracovníci, „elity“, učitelé používají dvojí jazyk: oficiální a neoficiální. Nakonec i umělci, výtvarníci se již naučili korektně tvořit, důvod je prostý, strach. Korektně hlavním nebezpečím pro Západ není islámský svět, ale Rusko. Rusko proto, že je to ve srovnání s muslimským světem méně problémovým protivníkem a nakonec je tu i jeden velice závažný důvod, ruské širé pláně s bohatými zásobami surovin Západ lákají. Ale o tomto hlavním důvodu se také nesmí takto otevřeně mluvit, Rusko je povoleno nenávidět z různých důvodů, jenom ne z tohoto hlavního.
Další takovou až nesmyslnou ptákovinou vygenerovanou „elitami“ v nedávné době bylo málem nadšené vítání migrantů s představou, že tito se na Západě tzv. zaintegrují, a tím že nejen obohatí naši kulturu, ale především, že budou dělat práce, o které zde není až takový zájem. Popisovat realitu, jak to vše dopadlo a vypadá, by bylo zbytečné. Jednoduše většina z nich nechce pracovat, chce čerpat sociální dávky a generovat mnohočlenné rodiny s cílem položit Západ na lopatky. Ovšem hlavně to poslední mocenské špičky a „elity“ Západu nechtějí vidět a slyšet, přestože dobře ví, že nejen islámský terorismus, ale vůbec atak islámských zemí vůči Západu má jasné ideologické a náboženské příčiny. A když znáte příčiny, již je těžko kličkovat a vyhnout se boji. A také dobře ví, že nepřijetí boje, znamená se smířit s koncem západní civilizace a postupným nastolením zcela jiné civilizace než se historicky na území Západu vytvořila. Jenomže to podle mocenských špiček a „elit“ teď momentálně nehrozí a jistě se problém v budoucnu sám od sebe nějak vyřeší. Sice jak, to neví, ale prý nějak.
Pro mne až zajímavou ptákovinou je představa sekularizovaného Západu, kde náboženská víra je čistě věcí jednotlivce. Což o to, idea je to určitě dobrá, jenomže je v ní zakopán malý háček, je to jenom teoretická kostrukce, každý z nás vidí, že de facto málem celý muslimský svět v té či oné podobě vede proti křesťanství náboženskou válku. Oni na nás Koránem, my ne Biblí, ale ideami sekularizovaného státu a konzumní společnosti. Kupříkladu dobře víme, že islámský terorismus je ideologický a náboženský fenomén se známými příčinami, a také víme, že nevydat se proti němu do boje znamená smířit se s barbarskou budoucností Západu, ale přesto si mnozí s oblibou namlouvají, že nás se terorismus netýká, že se týká pouze USA, Francie a Německa.
Na školách jsou školáci a studenti vychováváni k všeobjímajícímu altruismu s tím, že i ty, co nejsou hodní, lze převychovat výchovou k lásce a pravdě. Učitelé školákům a studentům vtloukají do hlavy myšlenky o integraci, akorát podle vznešené definice integrace školáci a studenti moc zaintegrovaných cizinců kolem sebe nevidí. A jaksi všichni víme, že teorie, která nemá oporu v praxi, je k ničemu. Ovšem o asimilaci se na školách neučí, přitom jedině plně asimilovaný občan může být opravdovým přínosem pro ten který stát. Vím přesně, o čem mluvím. Jsem Slovák a proces asimilace v českém prostředí jsem podstoupil. Pokud chci někde žít, musím mít snahu natolik ctít jazyk, morálku, zákony, náboženství a kulturní zvyky krajiny kde žijí, že časem se mi stanou vlastními se svými plusy i mínusy. Snaha o asimilaci je jednoznačně poctivý projev o plné začlenění se do nové společnosti, vše ostatní, je již jedno, jak se to jmenuje, je jenom taktizování a ekonomická kalkulace.
Pak je zde celá plejáda ptákovin generovaných různými „elitami“, potažmo bruselskými úředníky. Uveďme si alespoň tři všeobecně známé ptákoviny: multikulturalismus, genderové šílenství a úřední vytváření nových pohlaví, tedy kromě mužského a ženského. Rozebírat tyhle příklady ptákovin považuje autor za zcela zbytečné, protože většina normálních lidí má na tyhle tři „novoty“ asi stejný nebo velice podobný názor jako autor. Tedy alespoň si to myslím. To, že pod heslem multikulturalismu nám sem „elity“ nenápadně sunou ekonomické migranty málem z celého světa, není přece také žádným tajemstvím.
Docela samostatnou kapitolou je problematika výchovy dětí. „Elity“ prostřednictvím státu více a více rozhodují o tom, jaká výchova dětí je ta pravá. Teď je u nás snaha ze strany ČSSD zavést tzv. zálohové výživné, které by samoživiteli vyplatil místo neplatiče výživného na děti stát, poté by se je od něj pokusil vymoci. Pochopitelně stát nevymůže nic, ale takhle se to musí nasunout poslancům k odhlasování. Cíl zákona je prostý, zvýšit neodpovědnost maminek za výběr tatínků a neodpovědnost tatínků za děti a zvýšit vliv státu na výchovu dětí. Žádný boj a motivace jedince za holé přežití podle starouška Ch. Darwina, ale pohoda, cigárko. Ti odpovědnější a pracovitější nám neodpovědným vše zajistí. Ono vůbec je populární říkat stát zajistí, dá, ale v tomto případě stát jsou ti, co jsou odpovědní a pracují a ti zajistí a dají.
Máme tu ale i jeden docela rozšířený zlozvyk, nadáváme, že tyhle všechny nesmysly k nám doputovaly z centra EU, z Bruselu. Určitě největší část myšlenkového základu ptákovin je bruselská, ale tvrdit, že za tím vším je jenom Brusel je naivní a především nekritické vůči osobním postojům každého z nás. Mnohým Brusel vyhovuje kvůli dotacím, jiným, že je možné bez větších problémů se po celé Evropě pohybovat, dalším, že děti mohou studovat na školách v jiných státech, kalkulantům, že si mohou za stejnou práci vydělat více jinde než doma, další oceňují platbu jednou měnou, tedy až na několik výjimek neposlušných států. Je ale pravdou, a o tom se až tak moc nemluví, že mnohé zákony např. v oblasti stravování a hygieny přispěly ke kultivaci podmínek našeho života a určitě by se ještě našly i další výhody z členství v EU. Jako vždy je dobré porovnat výhody a nevýhody, tedy provést bilanční analýzu. Mnozí jsou přesvědčeni, že zmíněné výhody převyšují dopady řady bruselských absurdit. Jiní jsou zase přesvědčeni, že nepřevyšují a tvrdí, že pocit svobody nelze nahradit žádnou ekonomickou výhodou, protože když pocit svobody vyměníme za dobré žrádlo a dobrou teplou postel postupně se z nás stanou jenom dobře živené živé stroje na produkci materiálních a často zbytečných hodnot. Osobně pro mne je stěžejní otázkou členství či nečlenství v EU otázka zajištění bezpečnosti křesťanské civilizace. Pokud bude zajištěna, klidně ať si EU vymýšlí i další ptákoviny, nějak je s pomocí Boží uneseme, nemluvě o tom, že mnohé časem vyhnijí, pokud nebude, pryč z EU.
Teď budu dost drsný, veškeré úvahy pro a proti různým nesmyslům nám nebudou k ničemu, když nás nebo naše potomky někdo zcela cizí vyžene z našeho vlastního domu, bytu, pozemku a řekne nám: Tohle ti již nepatří, tohle je od této chvíle moje bez ohledu na to, zda na to papíry mám nebo nemám, a pokud se ti to nelíbí, zavolám na tebe policii. A klidně ji zavolá a my se jenom budete divit, že mezi policajty jsou i lidé našeho národa a přitom straní nekřesťanům. Mnozí si teď jistě řeknou, že přeháním, jenomže již jeden národ si výše zmíněné v Evropě docela nedávno absolvoval, byli to pravoslavní křesťané v republice Kosovo. Ovšem při vyhánění křesťanů neasistovala policie, ale armáda, byli to většinou vojáci NATO. Ale o těchhle věcech se kvůli korektnosti také nesmí moc mluvit. A nakonec co, byli to pravoslavní křesťané, kteří drží basu s Ruskem a my rusáky nemusíme. Tak jim všem třeba.
Je bez diskuze, že mnohé z výše zmíněných „nápadů“ mají myšlenkovou základnu v hlavách těch úspěšnějších, těch, co si užívají blahobytu. Nakonec ti z opačného konce ekonomického zabezpečení nemají téměř žádnou praktickou možnost do výše zmíněných nápadů mluvit, stačí se podívat, jak je obrovský odpor vůči obecnému referendu ze strany „vyvolených“.
Jsem hluboce přesvědčen, že „elity“ oslabují stabilitu křesťanské civilizace. Oslabování se děje postupně, žádné veliké skoky, vše probíhá pro méně vnímavého pozorovatele klidně, jako by se nic nedělo. I když se nějaký skok objeví, viz např. migrační vlnu v roce 2015, považuje se to jenom za výjimku potvrzující pravidlo. Za nějakou dobu se přece vše uklidní a vše je opět v pohodě. Ale není, ta pohoda je jenom domnělá. Přicházejí další a další nenápadné údery, tam se ustoupí, tam se sleví z dodržování zákonů, tam se udělí nepsaná výjimka. To je podstata prosazování zájmů „elit“ proti většině salámovou metodou.
Po našem dlouhém povídání se zcela přirozeně nabízí vlice jednoduchý dotaz: Proč se zcela otevřeně nesmí mluvit o jevech zmíněných výše? Je to opravdu proto, že všichni lidé na Zemi jsou stejní, všichni touží především po všeobjímající lásce, pravdě a spravedlnosti? Z toho, co se děje ve světě - viz např. války, teroristické útoky - to na všeobjímající lásku nevypadá. Možná je to pak proto, že „elity“ žijící v blahobytu přestávají uznávat zákony Přírody a vývoje lidské civilizace, ale dokonce jim nestačí ani to, jdou ještě dál, náhradou za tyto, prý již zastaralé, zákony nám nabízejí zákony zcela nové, zákony své.
Napsáno v druhé polovině března a publikováno v Brně 4. dubna 2018.