Poštovní lístek a Dominik Tatarka
Dušan Polanský
Jelikož jsem střední školu absolvoval v letech 1967 až 1971 na Slovensku, ještě jsme se o Dominikovi Tatarkovi ( 14. 3. 1913 Plevník-Drienové – 10. 5. 1989 Bratislava) stihli něco málo učit. Problém byl v tom, že v roce 1969 Domik Tatarka, spisovatel a publicista, vrátil členkou legitimaci KSČ, no a tím upadl v nemilost tehdejšího režimu. Jinak podrobnosti o jeho životě a jsou k nalezení na internetové Wikipedii. Pokud jde o jeho literární dílo, blízké mi je především proto, že jeho základním motivem je motiv lidského neporozumění. V jeho tvorbě většinou dominuje téma lidské osamělosti a vzájemného mezilidského odcizení. Protagonisté jeho děl nejsou schopni nalézt cestu k vzájemnému porozumění a vzájemné komunikaci, čímž jsou my někdy docela blízcí.
Většina z jeho tvorby byla přeložena i do češtiny, třebaže tím je čtenář nechtěně ochuzen o krásu slovenského jazyka. Nakonec podobná situace nastane, když budete číst knihy Bohumila Hrabala v slovenštině. Přiznám se, že dodnes jsem nepochopil smysl těchto překladů u tak blízkých jazyků. Kdysi jsem měl většinu tvorby Dominika Tatarky v knihovně v slovenském jazyce, jenomže když jsme se stěhovali z Pardubic do Brna do daleko menšího bytu, musel jsem svoji velikou knihovnu silně zredukovat, no a právě knihy Dominika Tatarky jsem věnoval jedné Slovence, která bydlela ve stejném paneláku. Bohužel dnes jeho dílo většina antikvariátů v Česku nabízí pouze v českých překladech. Na ukázku jsem naskenoval jeden z nejvydávanějších titulů, obsahuje povídky a novely, s velice zajímavou abstraktní obálkou od Stanislava Vajce. Kniha vyšla v roce 1965, v Československém spisovateli, překlad do češtiny Zdeněk Eis, náklad byl 4 000 výtisků, což na tu dobu nebylo až tak moc.
První titul, který jsem coby mladík od Dominiky Tatarky četl, byl román Farská republika, jehož první vydání vyšlo v roce 1948, česky v roce 1949. Přiznám se, že román mě dost oslovil, bylo to totiž pro mne veliké novum, jelikož v té době jsem o Slovenskom štáte (1939–1945) sice něco málo slyšel od otce, ale teprve skrze Farskou republiku jsem získal o tomto státním útvaru jakousi přesnější představu. Ve škole jsem se pouze dozvěděl, že to byl klerofašistický stát, pouhý satelit podléhající poslušně Třetí říši. Později jsem se o tuto problematiku zajímal více a až tak jednoznačný názor jako moji učitelé jsem již neměl. Pochopitelně po roce 1989 se slovenští historici této problematice věnovali a věnují více, a lze si o tomto státním útvaru udělat komplexnější obrázek. V každém případě Tatarkův název jeho románu Farská republika je dodnes s názvem Slovenský štát neodmyslitelně spojen, zažil se.
No a konečně se přes Farskou republiku dostávám k pointě svého povídání. V životopise Dominika Tatarky na zmíněné Wikipedii se dočteme, že v letech 1939 až 1944 vyučoval na středních školách v Žilině a Martině. Pokud jsem to správně dohledal, v Žilině to bylo Štátne chlapčenské reálné gymnázium a v Martině Štátne slovenské gymnázium v Turčianskom Svätom Martine. Základem zmíněného románu byly jeho zážitky z Žiliny, kde za 2. světové války, jak již víme, učil. Byl obklopen tragickými osudy Židů, kteří byli později deportování. Většina z nich tušila, jaký osud je čeká a snažila se mu uniknout získáním amerického pasu od slovenských navrátilců. Farskou republikou označil období klerofašistického Slovenského štátu.
No a v této souvislosti se stalo, že nedávno při prohlížení nabízeného filatelistického materiálu na jedné filatelistické aukci mé pozornosti neušel text na rubové straně poštovního lístku odeslaného z Žiliny 10. 9. 1939. V textu je zmínka o Dominikovi Tatarkovi a jeho působení právě v Žilině. Tušil jsem, že většině filatelistů v Česku jméno Dominik Tatarka moc říkat nebude, kdyby tam byla zmínka např. o Karlu Čapkovi, to by bylo jiné kafe. Maximálně mohli mít zájem o lístek z pohledu filatelistického, jelikož lístek (filatelisticky celina, protože je na něm předtištěna známka) je přesně vyfrankován. V době odeslání lístku poštovní tarif za expres (slovensky náhlostný príplatok) do protektorátu Čechy a Morava byl 5 Ks a za poštovní lístek 1,20 Ks, tedy celkem 6,20 Ks, což sedí na chlup s vylepenými známkami a předtištěnou známkou. Nebudu vás napínat, tušil jsem, že nikdo o lístek nebude mít zájem, což se nakonec potvrdilo. Nakonec jsem celistvost zakoupil za vyvolávačku + aukční přirážku + poštovné. Popravdě neznám filatelistu z Česka, který by se zajímal o slovenskou literaturu, čímž netvrdím, že nějaký takový není. Leč pokud jde o mně, měl jsem z lístku literární i filatelisticou radost.
Takže ti z vás, co mají vztah k slovenské literatuře se mohou pokochat písemným dokladem o působení Dominika Tatarky v Žilině v období Slovenského štátu, viz přiložené skeny obou stran.
Tento můj malý příspěvek chce být malým dokladem toho, že filatelie není jenom o sbírání známek, ale občas také o objevování různých souvislostí, tentokráte literárně historických. A to je vše.
Použité zdroje:
[1]Wikipedia: https://cs.wikipedia.org [2]Dominik Tatarka: V úzkosti hledání, ČS, edice Žatva, Praha 1965. [3]Kolektiv: Špecializovaný katalóg 2001 Slovensko.
V Brně 9. dubna 2021.