Serge Gainsbourg: Je t'aime moi non plus neboli Žtem

Dušan Polanský

Něco zbytečného úvodem

Kdo by neznal Žtem, oficiálně Je t'aime moi non plus, jeden z nejkrásnějších a nejprovokativnějších songů o lásce. Provokuje tím, že ona a on si svoje postoje k vzájomnému vztahu vyjasňují při milostném aktu. Ona touží po lásce se vším všudy a on přitom dobře ví, že to je z jeho strany jenom láska fyzická. Tedy taková je moje interpretace slavného milostného songu Je t'aime moi non plus, který napsal Serge Gainsbourg (1928-1991) a nazpíval jej v roce 1969 se svou tehdejší milenkou Jane Birkinovou (1946-2023); oba viz foto. Interpretací obsahu písně je více. Podle mě je to především píseň o nemožnosti naplnění opravdové lásky jenom čistě láskou fyzickou. Nám mužům to obvykle až tak nevadí, s ženami je to ale dost jinak. Jinak pokud si do googlu zadáte název této písničky, dozvíte se např. z Wikipedie další detaily kolem tohoto známého milostného songu.

Text tohoto songu je ukázkovým příkladem rafinovanosti francouzštiny. Zdánlivě jednoduchý text bez gramatických složitostí a přitom vám při překladu jde hlava kolem, tedy mně šla. Ani se není co divit. Francouzštině jsem se začal lehce věnovat v srpnu 2019 po druhé operaci prostaty. Po ní to bylo se mnou do konce roku všelijaké. Ono když jste slabý jako čaj, ještě několik týdnů po operaci čůráte červenou moč, tak člověku moc do smíchu není. Ale přesto jsem si tehdy říkal, že když už bych měl odejít na věčnost, tak trochu vzdělanější než jsem právě teď. Nepatřím k lidem, kteří si v takových situacích říkají, že teď je to již stejně jedno, že již na ničem nezáleží. Vždy na něčem záleží, i v poslední vteřině života. No a tak jsem se začal trochu věnovat francouzštině, ovšem pouze pasivně. Při mé absolutní absenci hudebního sluchu a s ohledem i na věk, jsem považoval za zcela neracionální ztrácet čas fonetikou francouzštiny. Učil jsem se zcela sám. A vytrval jsem i v minulém covidovém roce a trvá to opět lehce i dodnes. Hospodin mě neobdařil ničím fyzicky ani intelektuálně výjimečným, ale spíš naopak, potrestal mě houževnatostí a vyloženě nedobrou pamětí, což je asi ta nejhorší kombinace pro učení se cizím jazykům.

Něco málo k francouzštině od laika. Říká se o ní, že je krásná, ale těžká. Je to dost abstraktní jazyk, tedy to, co my v češtině, v slovenštině či jiných slovanských jazycích řekneme jednoduše, ve francouzštině se řekně často pro nás dost umělým opisem, jakousi oklikou. Navíc francouzská slovesa mají hodně významů (podobně jako angličtina, která navíc miluje frázová slovesa), takže někdy najít ten správný ekvivalent pro dané francouzské sloveso je pro nás docela složité. Už vůbec nemluvě o časování nepravidelných sloves a používání něčeho co se zove subjonctif, jednoduše divočina. Když už jsem zmínil nepravidelná slovesa, angličtina a němčina jsou v tomto ohledu vůči francouzštině pohodové jazyky. I taková zdánlivá drobnost, jako jsou např. zájmenná příslovce y a en, jediným tvarem vyjadřují toho docela hodně. Čeština, slovenčina, ale např. i vůči nim jinak strukturovaná němčina jsou oproti francouzštině přesné jazyky, tedy co čtu, má i pro cizince dost jasný význam, pochopitelně když si odpustíme slovní hříčky, které má každý jazyk.

Teď malá vzpomínka na můj první poslech Žtem. Bylo to někdy v lednu, únoru v roce 1970. Byl jsem středoškolák, třeťák, a naše třída byla na lyžařském výcviku. Doba byla zatím volnější, normalizace se teprve chystala vyrazit do frontálního útoku. Hned druhý den výcviku jsem se šeredně vymlel, odnesly to nohy, což ale nebyla náhoda či moje vyložená nešikovnost, měl jsem lyže zapůjčené ze školy a ty byly nejen pro začátečníka, ale i pro pokročilého lyžaře moc dlouhé, což mi potvrdilo hned několik zkušených lyžařů. Takže můj výcvik skončil a já se mohl těšit již jenom na večírky, kde se dost řádilo, k čemuž přispívalo i to, že v areálu s námi byli na výcviku vysokoškoláci z ekonomické falulty z Bratislavy, a pochopitelně mezi nimi bylo hodně dívek. No a právě při jednom z prvních společných večírků se hrál i Žtem, což v té době byl veliký hit. Najednou právě při Žtem si mě vytáhla docela drsně na parket již docela mázlá vysokoškolačka, ale hezká byla a měla i hezkou postavu. Jenom dodám, že dodnes neumím tančit, takže až do té chvíle jsem jenom tiše seděl a lítostivě se koukal. Zavěsila se do mě úplně na doraz. Já měl v té době s dívkami nulovou zkušenost, takže se nedivte, že jsem měl pocit, že jsem v nebíčku, dojem byl částečně pokažen tím, že dech dívky byl již dost alkoholický a prolínal se částečně i s vůní tabáku. Jistě mi uvěríte, že pocit erotické blaženosti byl umocněn poslechem právě Žtem. Pak jsem již s touto dívkou nic na výcviku neměl, a ani později za studii v Bratislavě jsem ji coby středoškolák nepotkal.

Můj překlad

Díval jsem na internetu na dva české překlady této písně. Nechci je hodnotit, jelikož se necítím k tomu dostatečně erudován, jednoduše jsem se rozhodl napsat svůj překlad. Forma komunikace milenců je zřejmá: je to dialog milenců během milostného aktu. Ten dialog je moc důležitý! I proto jsem to tabulky, do které jsem překlad napasoval, umístil i sloupec, z něhož je jasné, kdo právě mluví, potažmo zpívá, bez toho totiž vůbec žádný překlad nedává smysl. Dodržel jsem pro pohodlí učícího se francouzštinu v českém překladu i řádkování podle francouzského textu. Francouzský text používá velice málo slov, nejsou v něm (zdánlivě) žádné gramatické složitosti, neobsahuje žádný vulgarimus nebo co by i jen jeho náznak. A v tom vidím i složitost překladu. Dle mě musí být dost volný a jemný. Pokud se vám ten můj nebude líbit, napište svůj.

Doporučuji pustit si některé video s originálem, viz odkazy na konci, a paralelně sledovat moji tabulku. Je to opravdu nádhera.

Tenhle překlad věnuji neznámé mladé ženě, s níž jsem se ploužil při Žtem v onen zimní večer na lyžařském výcviku v roce 1970.

Je t'aime moi non plus (Já tě již také nemiluji)

Sloka	Originální francouzský text	Zpívá	Můj překlad do češtiny
1	Je t'aime, je t'aime, oh, oui je t'aime Moi non plus Oh, mon amour Comme la vague Irrésolue	ona on ona on on	Miluji tě, miluji tě, ó ano, já tě miluji Já ale ne Ach, lásko moje Jsem jako vlna váhavá
2	Je vais, je vais et je viens Entre tes reins Je vais et je viens Entre tes reins Et je me retiense	on	Přicházím blíž a blíž a vcházím do tvého lůna Přicházím blíž a vcházím do tvého lůna A opět a opět do něj vcházím
3	Je t'aime, je t'aime, oh, oui je t'aime Moi non plus Oh, mon amour Tu es la vague Moi l'île nue	ona on ona ona ona	Miluji tě, miluji tě, ó ano, já tě miluji Já ale ne Ach, lásko moje Ty jsi vlna Já pustý ostrov
4	Tu vas, tu vas et tu viens Entre mes reins Tu vais et je viens Entre mes reins Et je te rejoins	ona	Ty přicházíš blíž a blíž a vcházíš do mého lůna Ty přicházíš a vcházíš do mého lůna a s tebou jedno jsem
5	Je t'aime, je t'aime, oh, oui je t'aime Moi non plus Oh, mon amour Comme la vague Irrésolue	ona on ona on on	Miluji tě, miluji tě, ó ano, já tě miluji Já ale ne Ach, lásko moje Jsem jako vlna váhavá
6	Je vais, je vais et je viens Entre tes reins Je vais et je viens Entre tes reins Et je me retiense	on	Přicházím blíž a blíž a vcházím do tvého lůna Přicházím blíž a vcházím do tvého lůna A opět a opět do něj vcházím
7	Tu vas, tu vas et tu viens Entre mes reins Tu vas et tu viens Entre mes reins Et je te rejoins	ona	Ty přicházíš blíž a blíž a vcházíš do mého lůna Ty přicházíš a vcházíš do mého lůna a s tebou jedno jsem
8	Je t'aime, je t'aime, oh, oui je t'aime Moi non plus Oh, mon amour L'amour physique Est sans issue	ona on ona on on	Miluji tě, miluji tě, ó ano, já tě miluji Já ale ne Ach, lásko moje Láska čistě fyzická je bez naděje
9	Je vais, je vais et je viens Entre tes reins Je vais et je viens Entre tes reins Non, maintenant viens	on on on on ona	Přicházím blíž a blíž a vcházím do tvého lůna Přicházím blíž a vcházím do tvého lůna Nevadí, teď jsi jenom můj

 

Slovník použitý při překladu:
Stanislav Lyer: Francouzsko-český slovník, SPN, Praha, 1991.

Zdroje nahrávky písně:
https://www.youtube.com/watch?v=GlpDf6XX_j0
https://www.youtube.com/watch?v=k3Fa4lOQfbA

 

V Brně 11. srpna 2021.

Domů | Prolog 2001: Vesmírná odysea | Nejen básně v próze | Střípky