Dušan Polanský
Sem chci postupně přidávat své postřehy – zajímavé i nezajímavé – a názory – rozumné i hloupé – z doby, kdy lidskou civilizaci atakuje koronavirus vyvolávající nemoc COVID-19. V žádném případě mi nejde o nějakou faktografii, protože k faktům po odeznění pandemie bude jistě publikována řada učených studií a už vůbec nemluvě o velikém počtu generálů po válce, kteří budou přesně vědět, co se mělo a nemělo v době minulé udělat, aby to nedopadlo tak, jak to nakonec dopadne.
17. března 2020. Politici zveřejnili několik odstrašujících čísel získaných z různých matematických modelů, jak by to mohlo vše zle nedobře s námi dopadnout. Má tu jedinou, ale zcela zásadní chybu: neuvádí se na jakých předpokladech byl modely postaveny a jejich rovnice sestaveny, a jak jsou parametrizovány. Dokud tohle nevím, těžko mohu k tomu něco rozumného říct. Jenom vím, že takhle se straší malé děti, protože ty také neví, že čert je jenom pohádková bytost.
18. března 2020. Za 2. světové války Němci, národy SSSR, Američané a Britové dokázali přeorientovat mírovou výrobu na válečnou málem obratem. Evropa v míru nedokáže vyrobit ani dost respirátorů. Možná to bude tím, že vyrobit respirátor je složitější než vyrobit letadlo či tank.
19. března 2020. Tak trochu mi současný stav připomíná ráj na zemi, tedy alespoň pro některé státní zaměstnance. Lidé do práce přestávají chodit nebo mnozí státní úředníci tam jenom posedávají, brouzdají z nudy po internetu, ale berou plnou mzdu. Dokonce bych se ani nedivil, kdyby na konci roku mnozí z nich požadovali slíbené navýšení, vždyť slib daný vládou se má dodržet! V době daleko menší krize v roce 2008 až 2009 vláda měla odvahu snížil zaměstnancům v státnímu sektoru alespoň symbolicky mzdy. A co tahle vláda, jak se zachová, najde odvahu přistoupit k nepopulárním mzdovým opatřením? Pochopitelně s výjimkou těch zaměstnanců, kteří nesou břímě pandemie na vlastní kůži, např. zdravotníci, policie, hasiči.
20. března 2020. Zajímavý sociologický jev. Koho se v televizi zeptají, zda má rezervu na zlé časy, odpoví, že nemá, a každý z podnikatelů, kterého se ptali na jeho ekonomickou situaci, sdělil, že potřebuje okamžitě bezúročnou půjčku, neboť jinak v blízké době zkrachuje. Tím složitost situace nebagatelizuji, ale ptám se, kde se poděly pravičácké řeči o tom, že nic od státu nepotřebují, že se umí sami o sebe postarat? Včera v televizi promluvil prezident Miloš Zeman. Z mého pohledu nic nového nepředvedl. Jako vždy převládala u něj spokojená nabubřelost.
21. března 2020. Až žasnu. Lidem vadí, že ti starší, tedy ti, kteří mají 65+, v době od 7,00 do 9,00 hod., kdy mohou nakupovat pouze oni, vykoupí vše, co je v akcích. Divný to nouzový stav, když nám vesele běží slevové akce. Slevové letáky se vesele tisknou, vesele roznáší, lidé si vesele vyráží do supermarketů, co by vesele levně nakoupili. Holt není to blokáda Leningradu, kdy několik deka obyčejného chléba mělo cenu zlata a ulice byly pokryty mrtvolami na smrt vyhladovělých lidí. Tak jaképak copak, když už máme ty křesťanské hodnoty, pardon to jsem popletl, liberální hodnoty.
22. března 2020. V 14. století (1347-1351) postihl celou Euroasii Černý (dýmějový) mor (říkalo se mu i černá smrt). Původ měl ve střední Asii, postupně pronikl hlavně obchodními cestami až do Evropy (v Evropě podle odhadů 25 milionů mrtvých), ale kupříkladu celý střed a jih Afriky mor vůbec nezasáhl, důvod byl prostý: zastavila ho suchá a rozpálená Sahara. Ovšem dnes přírodní překážky např. nebezpečný koronavirus nezastaví, protože celý svět je propojen, kromě jiného, i dopravně. Celý svět navzájem obchoduje, přepravuje se ve velikém nejen zboží, ale cestují na veliké vzdálenosti den co den i desetitisíce lidí. Bědovat nad celosvětovým šířením koronaviru vyvolávajícího nemoc COVID-19 je proto nepochopením stavu současného světa. Nelze si jenom užívat, občas je potřeba za pokrok i zaplatit. Neznámou je, jak bude účet vysoký. Věřme, že ne příliš moc. Když už jsme u účtu, kupříkladu tzv. Španělská chřipka (1918-1920) byla příčinou smrti asi 50 mil. lidí. Do celého světa se dostala z Číny, přinesli ji sem hlavně vojáci vracející se domů po skončení 1. světové války.
23. března 2020. Prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová dala vyvěsit v Bratislavě na sídlo prezidenta (Letní arcibiskupský palác) veliký nápis Zvládneme to. Jistě, většina určitě, akorát to nezvládnou ti, co na COVID-19 již zemřeli nebo ještě zemřou. Hloupé heslo. Spíš spoléhám na SARS-CoV-2, že vyčerpá svůj potenciál k šíření. A my všichni zodpovědným přístupem mu k tomu můžeme nápomoci, ale nevykřikujme hesla typu Zvládneme to! Křesťanství je založeno především na pokoře a úctě a lásce člověka k člověku. Dnes má tato láska především podobu ohleduplnosti a odpovědnosti vůči všem kolem. Nabubřelá hesla totiž křesťanství moc nemusí.
24. března 2020. Včera měl v televizi projev předseda vlády. Dost je za něj chválen. Osobně si myslím, že to, co vykládal Babiš, měl ve svém projevu říct Zeman a předseda vlády měl vykládat především o opatřeních k rozjetí velkovýroby ochranných pomůcek, tedy především respirátorů a roušek, už jenom proto, že vláda má v nouzovém stavu veliké pravomoce. Jednoduše v tomto směru rozhýbat trh, ne spoléhat jenom na Čínu! Dcera je lékařka, občas musí i v současné těžké době operovat, má ale i tři malé děti, ale o respirátoru si může jenom zdát. Roušku má na den přidělenou jednu. Ušili jsme jí bavlněné roušky, aby měla alespoň jakous takous ochranu před SARS-CoV-2. Pane Babiši, já vás nevolil, a volit vás ani v budoucnu nebudu.
25. března 2020. Začíná fungovat neviditelná ruka trhu. Více firem má zájem vyrábět roušky a respirátory, některé firmy už i výrobu začínají rozjíždět, nakonec proč ne, v budoucno to bude veliký kšeft. Zatím ale většině zájemců chybí potřebné know-how, ale tuhle překážku určitě v krátké době zdolají. A pak bude alespoň o něco málinko lépe, třebaže je jasné, že to nejtěžší nás teprve čeká. Jenom mi dost vadí, že trh tak trochu začíná fungovat navzdory vládě! Vláda se nějak moc zamilovala do Číny. Nebudou za tím nějaké vedlejší kšefty, vždyť ceny ochranných pomůcek několikanásobně vzrostly?!
26. března 2020. Včera jsem napsal, že to nejtěžší nás teprve ještě čeká. Počet nakažených opravdu roste prudce, je si ale dobré uvědomit, že nízký počet nakažených v minulosti byl také dán nízkým počtem testů. Příklad k 10. březnu bylo provedeno 1 193 testů, (zjištěných) nakažených osob bylo 63. K 25. březnů počet provedených testů byl 22 600 a počet (zjištěných) nakažených osob dosáhl 1 763. Hlavní problém současnosti je, že zdravotnictví jede nadoraz, nedostává se místa pro nemocné nákazou a rovněž chybí ošetřující personál a ochranné pomůcky (osobně na roušky stříhám látku a vtahuji do horní obruby drát, že mi to již docela jde). Ovšem je tu i jeden pozitivní faktor, o němž se vůbec nemluví, přesněji vědci si myslí, že nefunguje, začíná teplejší počasí a viry moc teplo a sucho nemusí, viz můj text z 22. března.
27. března 2020. Teoreticky, ale nakonec i prakticky, je možný i jiný scénář, tzv. rychlé promoření celé civilizace. Zruší se přísná omezení, ponechají se v platnosti jenom ta, která zabrání srocování mnoha lidí na jednom místě. Nemocných bude v krátkem čase podstatně více, ti ale zůstanou na neschopence doma. Celá epidemie bude tím mít výrazně kratší trvání než za současného scénáře, a bude tu i jedna veliká výhoda, tím, že se většina lidí nakazí a uzdraví, získá proti SARS-CoV-2 imunitu. Zásadní problém je v tom, že by dočasně zkolabovalo zdravotnictví a nestíhaly by to částečně i krematoria. Pochopitelně ti, kdo by to nejvíce odnesli, to by byli především starší lidé. Je mi jasné, že jsou i tací, co by jim to nevadilo, dokonce by to i uvítali, leč celý křesťanský svět stojí na úctě k životu člověku. Jakmile se této nejkřesťanštější hodnoty vzdáme bez boje, tedy za současného stavu čistě pragmaticky, v krátké době zanikneme.
28. března 2020. Hodně se spekuluje kolem původu SARS-CoV-2. Už zde máme i první konspirační teorie, čti internet. V každém případě, pokud by se podařilo zjistit prvotní zdroj koronaviru, znamenalo by to velmi pravděpodobně i usnadnění vývoje léku, potažmo později vakcíny. Z osobní zkušenosti vím, že zjistit příčinu nemoci nemusí být vůbec jednoduché. V roce 2009 jsem málem pošel (myslím to doslova, ne nadneseně), důvodem byla zákeřná hepatitida neznámého typu. Aby zjistili příčinu nemoci, lékaři se mě dost podrobně vyptávali, co jsem v kritickém období dělal. Opakovaně jsem říkal, že nic extra, kromě jedné nepříjemné činnosti, na zahrádce (krátce předtím jsem ji přebral do péče) jsem strhnul stropní podhledy na staré zahradní chatce, protože jsem zjistil, že na podhledech je po kunách za roky naskládáno cca 150 kg exkrementů. Sice roušku jsem při této práci používal, ale přiznám se, že ne moc důsledně. Lékaři, že to ne, že to nemůže být příčinou, že to testy nepotvrzují! Asi za šest let mi sdělili, že jsem pravděpodobně měl pravdu, že mnou uvedenou příčinu potvrzuji v poslední době články publikované k této problematice v odborných časopisech.
29. března 2020. Vesele se hází sta miliardami. Nejdřív měl být deficit státního rozpočtu podle expertů 100 miliard. Za týden již 200, já tvrdím, že bude 300. Možná že soused v našem vchodě si myslí že 350, a ty, milý čtenáři, že 400. A kdo z nás má pravdu? A těch expertů, co o tom i nadále mudrují! Dokonce guvernér ČNB Jiří Rusnok nám s lehkým úsměvem sdělil, že ekonomika zaznamená pokles. To by nám ještě chybělo, aby občanům nesdělil takovou přísně tajnou a sofistikovanou pravdu, když za rok bere 4 miliony čistého!
30. března 2020. Rýsují se dva základní směry postojů v boji s pandemií. První: nebojovat o každý lidský život, ale hlavně udržet v chodu ekonomiku a co nejméně omezit svobody občanů. Důsledek: pravděpodobně hodně mrtvých. Druhý, momentálně převládající: bojovat za každý lidský život za každou cenu a ekonomika třeba nech i pojde, a proto ani osobní svobody nejsou teď vůbec důležité. Důsledek: zcela jistě po skončení pandemie nástup inflace a znehodnocení úspor. Jako vždy správné řešení bude někde uprostřed, ovšem odnesou to v každém případě ti nejstarší.
31. března 2020. Trochu k psychologii žití v uzavřeném prostoru. Určitě nejhůř jsou na tom starší lidé v domovech pro seniory. Následují lidé, kteří bydlí v společných domech, panelácích apod. Většina bytů je plošně malých, a když máte děti, časově dlouhý pobyt na malém prostoru je na psychiku docela náročný. Vím, o čem mluvím, v mládí jsem roky bydlel v malém dvoupokojovém bytě bez balkonu a bylo nás šest. Výrazně lépe jsou na tom ti, co vlastní rodinný dům s kouskem trávníku či zahrádky, potažmo obyvatelmou chatu nebo chalupu. Mohou se bez roušky aktivně pohybovat na čerstvém vzduchu, a přitom jsou v relativním bezpečí. Nemluvě o tom, že čas při pobytu venku lépe ubíhá. Nejlépe jsou na tom majitelé luxusních vil s velikými pozemky. Mají hodně místa uvnitř i na čerstvém vzduchu. V každém případě každý by měl každý den bez ohledu na svoji bytovou situaci alespoň na chvíli vyrazit na procházku na čerstvý vzduch, pochopitelně při dodržení všeho toho, co je nařízeno. Prospěje tím svému tělu i své duši. Dnes jsem se byl projít v Údolí oddechu, potkával jsem hlavně rodiny s dětmi a také dost běžců, přesněji hlavně běžkyň. Asi to bude tím, že mladé ženy si více hlídají postavu než muži. A dokonce jsem potkal i stádo muflonů.
1. duben 2020. I na návštěvnosti mých stránek je poznat, že žáci a studenti za současných podmínek jsou nuceni více samostudovat. Zvýšila se mi návštěvnost stránek, které obsahují odborné texty z matematiky a fyziky. Ovšem bez konkurence vede stránka: Výslovnost v ruštině, návštěvnost za den se pohybuje kolem 150! Až se tomu divím. Leč nedivím se poměrně slušné a trvalé návštěvnosti stránky o trojčlence. Je vidět, že trojčlenka je věčné matematické téma bez ohledu na generace, pohlaví a vědeckotechnický pokrok.
2. duben 2020. Začínají tahanice kolem kompenzací pro OSVČ. Jsou navrhnuta super složitá kritéria pro určení nároku na příslušnou podporu. A stovky úředníků budou horlivě posuzovat, zda má, nebo nemá dotyčný (á) nárok! Nebylo by jednodušší vyplatit každé OSVČ, tedy kromě státních zaměstnanců, kteří mají OSVČ jako vedlejšák, paušální, pevně stanovenou částku? De facto by to stát vyšlo na méně než jedna měsíční výplata pro všechny státní zaměstnance. Za této situace trochu velkorysosti nemůže být na škodu. Navíc když si uvědomíme, že stát státnímu sektoru trvale posílá i peníze na neobsazená místa, tzv. mrtvé duše, a že i ti státní zaměstnanci, co jsou teď doma, berou stále 100 % mzdy, jako kdyby se nechumelilo.
3. duben 2020. Pravice v opozici aplikuje na vládu vyčerpávající taktiku, jakmile vládní koalice navrhne nějakou částku na kompenzaci ztrát v důsledku nouzového stavu, tak opozice automaticky požaduje navýšení této částky. Pochopitelně kdyby byla u moci, ani zdaleka by nebyla taková rozhazovačná, viz roky krize 2008 až 2009, tehdy nikomu nic nedala, ba ještě škrtala. Ovšem je chybou vlády, že tohle pravici žere a za každou cenu chce rozhazovat. Holt to je cena za to, když chcete opět vyhrát příští volby, ať to stojí, co to stojí, neboli po nás klidně potopa.
4. duben 2020. Zajímavé že slavná WHO konečně zjistila, že šití domácích roušek není až tak zlý nápad. Předtím tvrdili opak, že nošení roušek je dokonce kontraproduktivní. Dobře placení odborníci na svém místě! V TV slyším, že mnoho Američanů si neumí ušít roušku. Nevím, ale na internetu je hromada podrobných návodů. Roušek jsme s manželkou ušili něco přes 20, dvouvrstvé i třívrstvé, tedy já nešil, pouze stříhal a zažehloval. Dobré je do horního okraje zapošít měkký drátek (doporučuji z mědi), jeho stisknutím si vytvarujete nos a rouška vám nepadá. A když už jsme u roušek, docela mě vytočil ministr zdravotnictví – předem přiznávám, že ho nemusím –, když blábolil něco o tom, že i do budoucna se nošení roušky možná stane jakýmsi standardem. Chtěli byste v takovém světě žít? Já tedy ne!
5. duben 2020. Stále častěji slyším, čtu, že stát má zajistit roušky, stát nezajistil roušky. Stále si ale myslím, že roušky, respirátory apod. by měl zabezpečit trh, vláda má jenom vytvořit podmínky, aby trh se mohl vyřádit, vždyť to je kšeft jako bejk. Dokonce jakýsi pravicový poslanec navrhuje, aby stát pomohl nájemcům, jelikož ti málem trpí bídou, tedy ne pomáhat těm, co nemají na zaplacení nájmu v důsledku ztráty zaměstnání ne jejich chybou, ale těm, co jsou multimilionáři. Tak už fakt nevím, jak určitý typ pravičáka - omlouvám se těm opravdovým, které si velice vážím - myslí a uvažuje, když stále slyším: Státe, máš zabezpečit to a to! Státe, dej mi love, jelikož i já trpím, a vůbec si nevšímej, že mám mnohamilionový majetek! Snad se nenajde ani jeden volič, který by uvěřil pravicovému populismu kolem návrhů na rozdávání peněz! Už si říkám, aby bylo po koronaviru, abych opět slyšel to hrdé bušení se do prsou: Já stát nepotřebuji, já se o sebe postarám! Pak už budu vědět, že jsme opět v normálu. Aby to už bylo!
6. duben 2020. 30. března jsem zmínil dvě varianty. A již je to tu! K slovu se dostávají ekonomické zájmy. Mluví se o kontrolovaném promoření populace (lidštěji: přirozená imunizace populace). Promoření hlavně těch mladých a v aktivním věku je jenom oslí můstek, jak dát prioritu ekonomice před zdravím starších občanů. Nakonec co, vždyť jenom zatěžují ekonomiku! Jenom si vzpomínám, jak pán Babiš emotivně mluvil o babičkách a dědečcích ve svém projevu, dokonce myslel i na pra! Kontrolované promoření má jedinou vadu: není cesty zpět. Ovšem je pravda, že teď nám počasí přeje (ale nepřeje zemědělcům, je sucho) takže nelze kontrolované promoření považovat až tak za rizikové, jako kdyby byl únor.
7. duben 2020. Švédsku jsem fandil, že jdou na SARS-CoV-2 bez restrikcí. A bác! Také chystají restrikce. Vždy jsem si myslel, že seveřané jsou odolnější než my, kteří žijeme v teplejších krajích. Pokud jde o mně, rýma stíhá rýmu, ale chřipky nemívám.
8. duben 2020. Čtu, že v Británii se již beznadějných případů, tedy hlavně starších lidí, napřímo ptají, zda je mají ještě vůbec oživovat, když je to beztak s velikou pravděpodobností zbytečné. Taková nedobrovolná, vynucená eutanázie po modernu. A není potřeba ani zákon a složité zákony a právní úkony. Stačí tak málo, a křesťanské hodnoty jsou v hajzlu. O dodržování zákonů raději ani nemluvit. A pak že indiáni byli bezcitní, když staré lidi, o něž se neměl kdo již postarat, vyhodili na mráz a nechali je umrznout!
9. duben 2020. Nabíledni je zajímavý statistický problém, ačkoliv se o něm zatím moc nemluví. Někteří lidé jsou dost odolní vůči chřipkám, takže je docela možné, že již absolvovali COVID-19, ale jednoduše o tom neví nebo měli jenom lehké příznaky, takže na COVID-19 ani nepomysleli. Ovšem v době, kdy ještě nemoc měli a pokud se pohybovali mezi lidmi, nemoc roznášeli, potažmo stále roznáší. Kolik jich může být např. na 100 000 obyvatel? To vůbec neznamená, že se musí otestovat vzorek mající 100 000 náhodně vybraných lidí, stačí menší vzorek, učeně se mu říká výběrový soubor, ale důležité je dodržet náhodnost výběru, a hlavně výběrový soubor v krátkém čase otestovat. Snad se časem takové akce dočkáme a i výsledku v podobě sdělení, kolik by takových roznašečů na 100 000 obyvatel mohlo v populaci být, pochopitelně + – nějaká statistická chyba.
10. duben 2020. Až se divím, že se často uvádějí některé skutečnosti bez zeměpisného kontextu. Za vzor v boji proti SARS-CoV-2 se často dává Tchaj-wan. Tchaj-wan je ale ostrov, všude kolem něj je jenom moře, dokonalá izolace. ČR sedí uprostřed Evropy, proudí přes něj doprava, je zde veliký pohyb lidí z celé Evropy. A nakonec ten hlavní kontext, pokud se koronavir neunaví celosvětově, není nikdo za vodou, tedy ani Tchaj-wan, třebaže zeměpisně za vodou je.
11. duben 2020. Obhájci promoření dost manipulují s čísly. Na obranu promoření uvádí, že čistě na COVID-19 zemřelo relativně málo lidí. Jistě, v tomhle mají pravdu, ale již mlčí o faktu, že COVID-19 úmrtnost lidí trpících jinými nemocemi prudce zvyšuje! V tom je celá pointa a krutost současné situace! Bohužel nikdo tuhle skutečnost nezdůrazňuje, ani politici, ani lékaři! Důkazem toho je, že některé vyspělé státy nestíhají řádně pohřbívat mrtvé. Ti jsou často pohřbívání v společných hrobech, což bylo naposled za druhé světové války.
12. duben 2020. Dnes se kdekdo hraje na vědce a prezentuje veřejně svoje názory na současnou pandemii jako vědecké, akorát to má malý háček, jsou to jenom názory či spíše pseudoteorie. Opravdový vědec prezentuje pouze tvrzení, která má vědecky podložena. Většina z těchto rádoby vědců nemá ani základní znalosti o fungování imunitního systému, jeich znalosti z chemie, genetiky a mikrobilogie jsou často nulové. Je divné, že v Africe v některých docela zaostalých státech se COVID-19 ani moc nešíří, přitom zdravotnictví nic moc, žádné roušky. Nebude to vhodnou stravou, sluníčkem a pohybem? Myslíte si, že když sedíte celý den u počítače, cpete se pizzami a hamburgery, máte málo pohybu, že to prospívá imunitnímu systému? A proto jezte zeleninu a ovoce a vyrazte do přírody!
13. duben 2020. Všichni politici, tedy vládní i nevládní, si dobře uvědomují, že takhle to dál nejde, ale přesto se tváří, že jde. Kdyby to totiž takto mělo pokračovat i dále, tak v krátké době nastane ekonomická katastrofa. Státní zaměstnanci jsou v pohodě, berou 100 % jako kdyby se nechumelilo, jenomže ti, co jim v soukromém sektoru na tenhle luxus vydělávají jsou na tom výrazné hůře. Sice vláda slibuje, že bude zaměstnancům v soukromém sektoru vyplácet 80 % superhrubé mzdy, potažmo OSVČ jednorázovou podporu, ale i na tohle musí někdo vydělat. Ale kdo? Malý fragment soukromého sektoru, který stále jede, to nemůže zvládnout. A zadlužit se na dalších deset let? Krajně nezodpovědné! Zajímavé, že mlčí i opozice, naopak navrhuje ještě vyšší částky na kompenzace! Ale tohle vše je cesta do pekel! I to všichni ví, ale tváří se, že tomu tak není. A pak chceme od dětí, aby nelhaly!?
14. duben 2020. Dnes vláda sdělila, jak to asi bude s otvíráním škol. Dvě z mých vnoučat chodí do tříd na prvním stupni základní školy. Jak jsem to pochopil, moc výuky si již letošní školní rok neužijí. Ale tyhle prázdniny jim opravdu nezávidím, spíš bych jim přál ty dvouleté verneovské.
15. duben 2020. V spíš populárním než vědeckém internetovém článku Ondřeje Rychlíka KORONAVIRÓZA: Co s ní? je, mimo jiné, uveden text: „Mýt si ruce mýdlem má bezpochyby velký význam, neboť lipoproteinovou kapsidu virionu detergenty devitalizují.“ Do diskuze jsem mu napsal, že by nebylo zlé, kdyby napsal další článek, kde by tuhle skutečnost nám laikům vysvětlil. Připomíná mi to vysvětlování ze strany nejednoho lékaře pacientovy nemoci chudákovi pacientovi nebo jeho blízkému příbuznému. Tomu se někdy říká profesní slepota.
16. duben 2020. A již frčí různé celosvětové katastrofické ekonomické scénáře coby přímý důsledek koronakrize. Ekonomové a politici se předhánějí ve vykreslováni hrůz, co nás čekají. Přesto si tiše říkám, že snad není hlavním smyslem života lidí na zemi jenom konzumovat a mít toho ve vlastnictví co nejvíce. Nebo jo?
17. duben 2020. Že výrazně poklesl prodej aut. Ale to je přece jenom dobře! Bydlím na ulici, kde večer již není auto kam postavit. Méně aut = méně škodlivin = méně hluku = méně vytěžené ropy = méně peněz na údržbu silnic. Pokud by to takto zůstalo i po skončení ataku SARS-CoV-2, byl by to vynikající výsledek. Nebo si myslíte, že ne?
18. duben 2020. Čtu, že úkoly a pokyny se k školákům dostávají různými kanály (jeden tatínek jich prý napočetl 9) a pochopitelně, že nejsou vždy jednotné. To máte těžké, MŠMT ČR do doby pandemie řešilo hlavně dva fundamentální (tedy podle MŠMT) problémy: nárůst platů učitelů a problém povinnosti či nepovinnosti matematiky u maturit. Teď se snaží zasahovat do všeho. Ministerstvo má jenom správně formulovat cíle pro jednotlivé stupně a typy škol a vytvářet podmínky pro jejich naplnění. Metodiku, postupy výuky a ostatní drobnosti bych nechal na samotné učitele. Když už jsem zmínil metodiku výuky, s hrůzou si vzpomínám, jak kdysi dávno Ministerstvo školství ujednotilo výuku množin na prvním stupni. Dopadlo to katastrofálně, jak se znalostmi žáků, tak i s učiteli (většinou to byly dámy), jelikož většina ani netušila, natož aby věděla, proč vlastně se ty množiny tak vehementně na prvním stupni učí. Dokonce to nevěděli ani matematici, kteří takovou výuku prosadili.
19. duben 2020. Otevřeně se začíná mluvit o získání kolektivní imunity. Jistě, stát musí fungovat především ekonomicky, pokud nebude, nebude ani na velkorysé rozdávání podpor či 100 % výplaty mezd celému státnímu sektoru. Zajímavé je, že zatím se neškrtá, jenom se rozdává! Docela mě ale zaráží, že málem všichni lamentují, že nemají žádnou rezervu pro případ nouze, a že budou na tom existenčně zle, pokud nedostanou od státu podporu, přitom se mnozí již teď halasně dožadují možnosti vycestování do ciziny přes prázdniny kvůli dovolené. Tak tomu nerozumím, přece dovolená v cizině, ale i u nás, není žádná láce. Tak mají, nebo nemají finanční rezervu? Možná je to podle toho, jak se to právě (ekonomicky) hodí.
20. duben 2020. Hodně nadějí se vkládá do tzv. chytré karantény, třebaže se ji stále nedaří nastartovat. Spíš jsem ale pesimista. Před chvíli ukazovali v TV jak hromady zákazníků, nalepených těsně na sebe, vstupovali těsně po otevření do Hobby marketů. Tak to bych chtěl vidět, jak by se tahle situace zvládla v rámci chytré karantény, kdyby mezi zákazníky byl někdo postižený koronavirem a v obchodě se motal horem dolem půl hodiny.
21. duben 2020. Jednou je potřeba dle „odborníků“, aby se národ promořil, podruhé nás stejní „odborníci“ nabádají k maximální opatrnosti. Nikdo v tom nemá jasno. Spíš mám pocit, že začíná mít navrch jako vždy zdravý rozum. Když jsme někde, kde je zcela nepatrně lidu (les, pole), potažmo se k nám cizí lidé nemohou dostat, kupříkladu na zahradu u rodinného domu, roušku nemusíme, a tam, kde lidé jsou, důsledně ji nosíme a dodržujeme odstup. Pochopitelně i v lese nebo na poli, pokud někoho potkáváme, roušku si nasadíme a se navzájem vyhneme. Přiznám se, že daleko více než koronavir mě teď stresuje sucho. Když je sucho doslova psychicky trpím, asi to mám po tátovi. Ovšem tomu se nedivím, byl to zemědělec, jeho profese silně závisela na srážkách, ale já byl voják z povolání a pak dlouho informatik, takže teoreticky by mi to mělo být u háku, spíš bych si měl říkat s úsměvem to, co říkají potroublé hlasatelky v TV či rádiu: dnes bude opět krásně.
22. duben 2020. Osobně si nejvíce psychicky i fyzicky odpočinu prací na zahrádce. Nejsem typ, abych někde jen tak dlouho vysedával či polehával. Bohužel již mám dost problém šlapat pěšky 3,5 km tam, to stejné zpět, a pak ještě na zahrádce se 3 hodiny vrtat v zemi. Takže mi manželka musí obstarat dopravní servis. Bohužel řízení auta jsem při své pohybové nemotornosti nezvládl. Ovšem i pracovní odpočinek na zahrádce má jednu velikou závadu: mám na očích sucho. Včera jsem byl v Bystrci ve dvou zahradnictvích a ptám se, zda nemají sazenice rebarbory. Dámy koukaly na mě jako na Svatého Petra.
23. duben 2020. Křivky četnosti nakažených v jednotlivých státech dost svádějí k předpokladu, že se SARS-CoV-2 chová podle Gaussovské křivky, tedy, že již vrchol máme za sebou a že teď jedeme z kopce. Může to být pravda, ale nemusí. Aby to platilo musí někdo vysvětlit proč to funguje právě podle této křivky, proč ne podle jiné, vždyť křivek hustot rozdělení pravděpodobnosti máme více než habaděj. Zatím je to obvykle: já si myslím, domnívám se, navrhuji, předpokládám, vyzývám atd. Ale proč si to myslíš, proč se domníváš, proč navrhuješ, proč předpokládáš, proč vyzýváš k tomu či onomu? Zatím žádná explicitní odpověď, jenom opět já si myslím ... Prostě cyklus.
24. duben 2020. Další akcí je plošné testování. Zájem veřejnosti je veliký, ale uvidíme, co výsledky. Na další akci se chystají hromady právníků, kteří budou dolovat ze státu love za ušlý zisk podnikatelů. Aby bylo zcela jasno, stát z pohledu financí jsou především ti, co vytváří opravdové hodnoty. Takže pokud se právníkům bude dařit při oškubávání státu, nebudou oškubávat stát, ale právě ty občany, co vytváří hodnoty. Je zajímavé, že právníci a podniaktelé si nevšimli, že za ušlý zisk nemůže stát, ale SARS-CoV-2. Ale to je pro ně jenom nedůležitý technický detail.
25. duben 2020. Bohužel současná pandemie odhaluje i snad nekrutější pravdu o našem životě, že totiž život každého z nás visí někdy doslova na vlásku. Když si představím, kolik mám ještě malých plánu (veliké si nikdy nedávám), a přitom stačí, abych měl smůlu, nakazil se a jelikož jsem srdcař, není nikde dáno, že se musím z toho dostat. Podívejte se na čísla mrtvých v USA, Spojeném království, Španělsku, Francii, Itálii! Kolik malých plánů a snů vzalo již za své!
26. duben 2020. Mnozí se teď mohou ptát: „A co Bůh?“ Jsou vcelku tři možnosti. První je, že věříte v transcendentního Boha, tedy v Boha mimo náš Svět. V tomto případě je nějak daleko a nevidí, co se na Zemi děje. Druhá, že v Boha sice věříte, ale Boha v sobě, tedy ve své mysli, ve svém srdci, prostě klasická mystika, pak vám ale nezbývá nic jiného než se s tím vyrovnat po svém. Třetí možnost je, že si uvědomujete, ze Bůh sice není, ale přesto je to ta nejdůležitější skutečnost v našich životech. Ovšem pak na SARS-CoV-2 musíte pohlížet čistě racionálně, tedy rozumem, ale jak je vidět, těch „rozumných“ názorů je až nějak moc. Pak vám nezbývá nic jiného, než si vybrat ten „správný“ dle svého rozumu! Je sice pravda, že je ještě čtvrtá možnost, tedy že svého Boha si personifikujete skrze lidskou bytost, viz např. Dante Alighieri a jeho Beatrice Portinari, ale to bych moc nedoporučoval. Obvykle to dělají muži, a není zatím nic jiného než sex. A SARS-CoV-2 sexu moc nepřeje. Prostě tudy cesta nevede. A dokonce ještě je pátá možnost, ale tu bych již vůbec nedoporučoval, totiž hrát si sám na Boha.
27. duben 2020. Jurisdikce, konkrétně Městský soud v Praze, dal vládě po prstech. Ta je teď dost nervózní, má zachraňovat občany, nebo spíš dbát na formální dodržování zákonů. Vcelku mi právníci tak trochu připomínají darebáka, který když je na tom zle, slibuje, že již bude hodný. Ale jakmile se dostane z toho nejhoršího, opět zlobí.
28. duben 2020. Dnes mi vnučka poslal foto s jeseterem – je opravdu krásně veliký, měří 124 cm –, kterého dnes chytila a pochopitelně pak pustila. A zatím co se naše vláda potí ve sněmovně, aby vybojovala prodloužení nouzového stavu, školáci si spokojeně tráví dlouhé prázdniny zábavou, např. chytáním ryb. A ještě jedna momentka. Včera u nás v Bystrci začal fungovat Dřevák, což je hospůdka celá z dřeva a venku s pulty na stojáka a stoly, což jsem považoval za důležitý celosvětový ukazatel návratu hospodského života k normálu. Ovšem v duchu jsem předpověděl: Bacha, někdo to bonzne! Dnes jsem šel kolem a měli opět zavřeno. Tak vida, někdo to bonznul, pardon nahlásil.
29. duben 2020. Věřil jsem, že dle předpovědi dnes alespoň trochu naprší. Ale kdepak, jenom pár kapek. Dešťovka na zahrádce mi dochází. Vypadá to i po stránce množství srážek na smutné jaro.
30. duben 2020. Vláda chce vyhovět všem, ale to jaksi nejde, každý z nás to zná z vlastní praxe. Po uvolnění restrikcí určitý nárůst nakažených zde bude, ovšem peníze na velkoryse vyplácení všeho možného i nemožného musí také někdo alespoň částečně vyrobit. Kdyby to mělo takto pokračovat, to by byl víc než komunismus, jelikož v něm měl každý pracovat dle svých schopností. Nemluvě o tom, že mnozí podnikatelé již chystají žaloby na stát za ušlý zisk. Chtějí žalovat stát za to, co jim způsobil koronavirus, akorát ví, že ten jim nic nedá, kdežto stát možná jo. Nakonec žádný ministr nic nedává z vlastní kapsy, ale z kapes daňových poplatníků.
1. květen 2020. V noci trochu pršelo. To je moc dobře! Už se těším na pohled na zelená pole. Včera Dřevák, viz 28. duben, opět fungoval, ale již žádné hloučky, vzorné dvoumetrové rozestupy.
2. květen 2020. Mudruje se, zda karanténa odnaučí lidi výrazně pít. Možná že načas, ale určitě ne natrvalo. Konec konců jenom málo lidí pije kvůli pití alkoholu, spíš si jsou do hospody, restaurace, baru, kavárny vinotéky popovídat. A touha povídat si s jiným člověkem je nezničitelná. Podobně jako touha po lásce, ale u mnohých i po vědění nebo praktických dovednostech.
3. květen 2020. Přiznám se, že v současnosti mě daleko více zajímá, zda konečně pořádně naprší než počty nakažených. Sice i dnes v noci něco padlo, ale to jsou doslova jenom kapky. To nestačí ani zdaleka, o spodní vodě ani nemluvě.
4. květen 2020. 2. května jsem psal o odnaučení se pití, tedy myslím alkoholu. Je ale pravda, že mnozí si budou muset zase zvykat pracovat. Kupříkladu nejednomu OSVČ, který nemusí platit nájem, podpora od státu činí tolik, co jeho běžný čistý výdělek, když pracuje.
5. květen 2020. Vnučka mi sdělila, že učit se doma ji nebaví, že už aby byla zase škola, je totiž hodně společenský tvor, chybí jí spolužáci i učitelé. Snažil jsem se jí vysvětlit, že se již brzy dočká, ale také, že se samoučením má hodně lidí problémy, potřebují dohled shora, podobně jako ona. Přece jenom domov a rodič ve většině případů nenahradí školu a autoritu učitele. Osobně mě ve vyšším věku nebavilo učit se to, co jsme brali ve škole, ale docela rád jsem se sám učil to, co se ve škole nebralo. No, ale pak známky občas nebyly oslňující.
6. květen 2020. A blíží se nám 75 let od konce 2. světové války. Docela se o dějiny této války zajímám, ale mám pocit, že v současných politických půtkách kolem role Rudé armády na bezprostředním osvobození Prahy, se tak trochu zajímá na miliony padlých, zavražděných a umučených obyčejných lidí, kteří chtěli žít obyčejné lidské životy, jaké žijeme my. Ale to tak už bývá, viz např. Matouš: Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?
7. květen 2020. S nepovinností docházky do základní školy od 25 května jsem se docela pobavil. Jak čtu ve Wikipedii základy školní docházky byly položeny za vlády Marie Terezie roku 1774. Povinnou školní docházku pak uvedl do praxe říšský školský zákon z roku 1869. Takže od té doby poprvé je nepovinná, což je rekord.
8. květen 2020. Dnes slavíme Den vítězství. Osobně jsem vděčný všem bez rozdílu národnosti, kteří bojovali proti nacismu a fašismu, že tady vůbec jsem.
9. květen 2020. Okoukal jsem na internetu nápad na rohlíčky bez kynutí, náplň mletý mák nebo mleté ořechy. Jenomže ve videu nebylo uvedeno množství surovin. Musím se pochválit, odhadl jsem to napoprvé. Ovšem odhadovat musím či chci, nebo nechci, jelikož kuchyňskou váhu nemáme. Pokud vás recept zajímá, tak se podívejte na recepty, a tam si recept najděte.
10. květen 2020. Potěšil mě jeden středoškolák, napsal mi, že se mu líbil můj článek o matematické indukci, že doteď si myslel, že je to to docela jednoduché. Nojo, vždy je to tak, pokud člověk se něčeho pořádně nezahloubá.
11. květen 2020. Školou povinná vnoučata mi učeně vysvětlovala, že jsou u nás dobrovolné školy, že děti se učí jen tehdy, když se jim chce. Ptám se vnučky: „ A kdyby se chtělo tobě, kdybys chodila do takové školy?“ Její odpověď jistě uhodnete.
12. květen 2020. Ještě stále bouří vášně kolem osvobozování Prahy Rudou armádou, asi je to tím, že SARS-CoV-2 v ataku povolil, takže někteří politici se musí něčeho chytit, aby byli vidět, ale i přesto na Jižní Moravě neprší. Starám se o malou zahrádku, ale půda se již zde proměnila v prach. Dešťovku jsem dočerpal, takže jenom smutně koukám, zda moje úsilí nevyjde vniveč.
13. květen 2020. Zdá se, že Svatý Petr se alespoň trochu smiloval, konečně nepatrně prší, jenomže ke kořenům stromů se vláha nedostane, to by muselo pršet několik dnů, ale pámbů zaplať za každou kapku.
14. květen 2020. Docela mě pobavila úvaha o tom, že kdyby se nechal pandemii volný průběh, že ekonomické dopady by nebyly tak veliké jako teď, a že by neumřelo tolik lidí na jiné nemoci v důsledku toho, že se v současnosti nevěnuje tolik pozornosti jejich léčbě jako běžně. Což o to, pravda to je, ale nelze problém zredukovat pouze na prostor ČR, je potřeba domyslet, co by se dělo, kdyby se autorův návrh aplikoval na celý svět, my totiž nejsme ostrov v oceánu. V noci opět trochu pšelo. Výborně.
15. květen 2020. Až se bavím, když se v TV laicky mudruje kolem účinnosti testů, často i tzv. odborníci, a hlavně vyvozují se z toho opravdu až úsměvné laické závěry. Už v roce 2016 jsem o tom něco malého populárně napsal, čti zde.
16. květen 2020. S vnoučaty jsme se byli projít v Údolí oddechu. Morálku nošení roušek bych nazval vlažnou, polovina těch, co jsme potkali, roušku měla, druhá ne. Viděli jsem stádo srnčí zvěře a muflonů a všude bylo poznat, že trochu v předchozích dnech pršelo.
17. květen 2020. Často se uvádí, že nadnárodní spolupráce v době pandemie nic moc, ale to není žádný objev, když jde o kejhák, každý stará především o sebe a své blízké. Pokud je klid a mír většinou se všichni mají rádi a se na sebe usmívají.
18. květen 2020. O půlnoci skončilo druhé dějství nouzového stavu, třetí dějství dramatu zvaného SARS-CoV-2 se nekonalo, vláda o něj již nepožádala. Důvod je prostý, zdá se totiž, že epidemie je na ústupu. Ať je to opravdu pravda a ne jenom domněnka!
Tímto přáním svůj koronavirový deník i končím, třebaže tuším, že je to spíš zbožné přání. Všem přeji hezký zbytek jara a hlavně hezké léto. A pokud jde o nastávající podzim a zimu budeme všichni kapánek nervózní, jak to dopadne. Přijde nebo nepřijde další vlna? S tím ale nic moc nenaděláme, příroda je silnější než člověk. Jistě by nás ale potěšilo, kdyby do konce roku byla k dispozci alespoň vakcína. Lék je asi ještě o kousek dál.