Dušan Polanský
V poslední době se stalo módou doporučovat nebo dokonce propagovat nájemní bydlení s odvolávkou, že na Západě je to prý běžné. Je jenom zajímavé, že pokaždé o tom píšou autoři, kteří v nájmu nebydlí nebo dokonce nikdy nebydleli, takže jejich zkušenost prabídná. To autorství a jejich formu bydlení jsem si ověřil dotazem. Musím je pochválit, že nelhali, přiznali se, že bydlí ve svém, a dokonce někteří bydlení pronajímali. Ještě jsem nečetl text od autora, co by bydlel dlouhodobě v nájmu a si to pochvaloval. Ale možná se jednou dočkám.
Osobně jsem s rodinou bydlel v nájmu 38 let, teď je tomu 9 let a něco, co žijeme ve vlastním bytě. Tedy ne tak docela, neboť náš panelák si musel vzít na společné nezbytné úpravy paneláku ve špatném stavu nemalou půjčku (střecha, zateplení, balkony, elektřina ve sklepích atd.) a tu budeme splácet ještě 12 let. Pokud se ptáte, zda jsme dostali od státu či EU nějakou dotaci na tyhle společné renovace, tak bohužel musím odpovědět stručně: 0 Kč.
Je jasné, že nájemní bydlení je v některých případech nezbytné a prospěšné, o tom žádná, např. dočasné bydlení pro studenty, pokud jste nucen dlouhodoběji pracovat mimo vaše stálé bydliště, nebo máte skvělou nabídku práce za slušný peníz někde jinde, nebo po studiu začínáte pracovat zcela jinde, než bydlí vaši rodiče, nebo kde máte zázemí, nebo jste mladí milenci či singl a nebaví vás bydlet na jednom místě atd. Ovšem aby normální slušná rodina bydlela celý život bydlela v nájmu je ekonomicky zničující, a tím i ponižující. Kupříkladu já za těch 38 let zaplatil zhruba 2 byty, kdybych takto bydlel ještě dál, tak by to byla řekněme půlka třetího bytu a ve výsledku bych neměl v rukách nic. Respektive by moji blízcí museli dát po mém odchodu na věčnost takový byt ještě dát vyklidit na své útraty.
Pochopitelně vše se odvíjí od ekonomické situace. Do roku 1989 se dal koupit stavební pozemek a postavit rodinný dům cca za 100 měsíců průměrné mzdy, někde na venkově spíš za méně. Když dnes panelákový kamrlík (pojmenování dle Václava Havla) 3 + 1 stojí cca 6,5 milionu, což je cca 170 měsíců průměrné mzdy, a to se bavíme o starém panelákovém bytě, tak ten vyšel do roku 1989 cca na 60 měsíců, dokonce obvykle méně. Výpočet výstavby zcela nového rodinného domu na nově zakoupeném stavebním pozemku v současnosti ve větším městě raději vypouštím, abych čtenáře nedeprimoval. Možná bychom se dopočítali k něčemu jak takž ještě akceptovatelnému na venkově, ale např. v Brně či Praze asi těžko. Jinak dodávám, že průměrná mzda je pro výpočty dost ošidná, spíš by se výpočet měl dělat na medián, který v době psaní tohoto textu je o cca 6 500 Kč menší než průměrná mzda. V roce 1989 rozdíl byl cca 340 Kč.
Další problém s nájemním bydlením je, že těžko bude bydlet rodina po celý život j jednom nájemním bytě. Musíte se stěhovat, vysvětlovat proč nebudu, jelikož předpokládám u čtenáře průměrnou inteligenci. Stěhování to jsou další náklady nejen na stěhování, ale i další náklady na nové úpravy. Za život jsem se stěhoval 3krát. Říká se, že 3krát se stěhovat, je jako jednou vyhořet. To sice potvrzuji, ale to není asi to nejhorší. Pokud se stěhujete do jiného města, to znamená, že děti si musí zvyknout na nové kamarády, učitele, manželka najít novou práci, obvykle ztrácíte bližší kontakt s blízkými a rodinou, tedy pokud nechcete mít od blízkých a rodiny klid. I to se stává. Nemohu si zde nevzpomenout na propagátory stěhování za prací, kteří obvykle opět bydlí ve svém na jednom místě často po celý život.
Vzpomínám si, jak jsem jednou četl článek nějakého chytráka, který psal, že dnes mladí lidé jsou spokojeni, když bydlí v malém bytě, že jim bohatě stačí, když jsou v kontaktu přes internet se svými kamarády a sdílí s nimi svoje příběhy, fotografie, problémy, pocity apod. Napsal jsem mu, že budu rád, když mi sdělí, jak bydlí on, předpokládám že v malém bytě, když takové bydlení propaguje, a zdá ví, kam má dát mladá rodina s dětmi v malém bytě kola, lyže atd. pro děti. Uhodli jste: neodpověděl.
Nedávno při prohlížení televizního programu jsem si přečetl název dokumentárního pořadu: Nedědíš, nebydlíš. Na pořad jsem se nedíval, ale hořkou přímost nelze tomuto názvu pořadu upřít. Pochopitelně opět to neplatí zcela univerzálně, ale kus pravdy na tom je.
Důležité je zmínit další aspekt nájemního bydlení, který vyjde státní kasu na miliardy. U nás funguje za určitých podmínek státní podpora na bydlení, tedy pokud vaše uznatelné náklady na bydlení přesahují 30 % čistých příjmů domácnosti a zároveň splníte podmínky majetkového testu a pracovní aktivity. Pronajímatelé tohle dobře ví, a tak nájmy veselo zvyšují. Vždyť co, stát jim pomůže, když na to nemají, čímž ovšem proudí miliardy korun ze státní kasy přes nájemníky do kapes pronajímatelů. Jsou to státem efektivně vynaložené peníze na řešení bytové otázky? Silně pochybuji. Nebo vy si myslíte, že jo?
Když už jsme u řešení bytové otázky, určitě stojí za zmínku, že dnes se nakupuje cca 30 % bytů investičně, což jasně dokládá, že investice do nových bytů se vyplatí. Jakže by také ne, když vám stačí, když vám nájemníci splatí polovinu bytu, přitom vám stále patří celý byt, který můžete se ziskem prodat. Takže zhodnocení je několik milionů, to vám nenabídne žádná banka. Má to jenom několik malých háčků. Opět odteče několik miliard do kapes vlastníků investičních bytů, viz předchozí odstavec, prohlubuje to nejen míru chudoby určitě skupiny obyvatel, ale navyšuje podíl chudých v společnosti a navyšuje sociální napětí v celé společnosti. Uvádí se, že dnes na hraně chudoby žije cca 20 % Čechů, tedy každý pátý. O nájemníky se majitelé nemovitosti přitom nemusí bát, již nás bude 11 milionů a dovoz dalších tisíců migrantů je již naplánován a jistě bude i zrealizován. Hlavně v zájmu velkokapitálu.
O aspektech nájemního bydlení by se toho dalo napsat ještě hodně, ale o to mi nešlo. Jenom mi vadí, když někdo vychvaluje a doporučuje to, s čím nemá žádnou zkušenost nebo mu to sype málem bezpracně do kapes slušné peníze a on si žije v blahobytu. Tady bych si dovolil dát takovému pronajímateli malou křesťanskou radu: Když žereš, nemlaskej! A každé slušné rodině přeji, aby časem bydlela ve svém a nebyla závislá na libovůli a rozmarech někoho, kdo má z toho jenom kšeft. Bůh vám v tom pomáhej.
V Brně 13. listopadu 2026.