Německý dům v Brně

Dušan Polanský

Brněnský Německý dům (Německé domy byly i v jiných českých a moravských městech) již nestojí. Stával na dnešním Moravském náměstí po dobu padesáti tří let; přesně od roku 1891 do roku 1945. K rozhodnutí o jeho definitivním odstranění kromě politické situace po porážce Německa přispělo i to, že dům byl poškozen bombardováním Brna za 2. světové války a při bojích v Brně koncem dubna 1945. O jeho odstřelu v srpnu 1945 existuje rozsáhlá fotodokumentace. Je pravda, že nepatřil k oblíbeným stavbám česky mluvícího obyvatelstva Brna, kromě jiného i proto, že za druhé světové války Německý dům byl hodně využíván nacistickými organizacemi. Jinak na svou dobu to byla velmi luxusní, architektonicky zajímavá neogotická majestátní stavba s tehdy největším sálem v Brně byl (656 m2). Bohužel až na nepatrné výjimky se téměř nic nezachovalo z jejího interiéru a vnitřního vybavení.

Pokud se chceme alespoň zběžně orientovat v historických souvislostech kolem výstavby a existence Německého domu, je dobré vědět, že Brno v 19. století bylo převážně německé město. Nejen průmyslovou dynamiku města, ale vůbec celý jeho kulturní a společenský ráz určoval německý živel. Složení obyvatelstva se začalo měnit až v poslední čtvrtině 19. století, kdy do průmyslově vzkvétajícího města přicházejí za prací čeští dělníci. S jejich příchodem se začíná prosazovat i český živel. Vzrůstající sebevědomí Čechů od roku 1873 reprezentoval Besední dům, viz pohlednice. Německý živel pochopitelně na tuhle situaci chtěl adekvátně reagovat. Pokusy o výstavbu jakéhosi protipólu k Besednímu domu byly tři, ale až třetí pokus byl úspěšný. O jeho úspěch se zasloužil továrník Friedrich Wannieck. Po něm je dnes v Brně zcela právem pojmenováno nákupní a společenské centrum Galerie Vaňkovka.

Deutsches Haus poskytoval se svými reprezentačními sály, knihovnou, salonky, restauracemi a bohatou výzdobou interiéru, jehož součástí byly i sochy a obrazy, bohaté zázemí k různým kulturním a společenským akcím německy mluvícího obyvatelstva Brna. Deutsches Haus nebyl v přílišné oblibě česky mluvícího obyvatelstva Brna jenom za 2. světové války, důkazem toho je, že po vzniku Československa se Německý dům stal objektem nenávistných akcí; kromě jiného byl stržen nádherný Břenkův pomník císaře Josefa II., který stál v parku před Německým domem. Dnes tento pomník stojí v parku Psychiatrické nemocnice v Černovicích. Dočetl jsem se, že upomínku na Německý dům má zahrnovat rekonstrukce parku na Moravském náměstí v roce 2018. Podle mne je to správné rozhodnutí, historii již nezměníme a je naší povinností přiblížit ji mladším generacím.

Pokud vás zajímají další detaily kolem historie a fungování Německého domu vřele doporučuji k přečtení nedávno vyšlou publikaci nakladatelství Josef Filip 1938: Německý dům, Deutsches Haus, německé spolky, Deutsche Vereine. Kniha má bohatý obrazový doprovod, je formátu A4 a texty jsou paralelně v jazyce českém a německém. První část je o Německém domě, druhá, ne tak rozsáhlá, o německých spolcích v Brně. Text je vyvážený, nemoralizuje, usiluje o objektivní faktografický pohled na popisované skutečnosti a události.

Je zcela přirozené, že tak zajímavá a nepřehlédnutelná stavba z pohledu architektonického se musela často objevovat i na pohlednicích. Bylo jich za celou dobu existence Deutsches Haus vydáno s různými záběry a náměty nepřeberné množství. Několik málo, těch běžnějších, mám ve své malé sbírce. Bohužel nemám ani jednu, na které by byl zobrazen vnitřní interiér. Pohlednice s vnitřním interiérem či vybavením se shánějí velmi těžko, a jelikož je jich málo, nejsou nijak levné. Tak to již v sběratelském světě obvykle funguje, čeho je málo, to je drahé. Ale věřím, že i těch pohlednic z mé sbírky vám dá alespoň základní představu o umístění a vzhledu Německého domu. Ke každé pohlednici jsem připojil komentář (objeví se po najetí myší na obrázek) s uvedením roku, kdy pohlednice prošla poštou. To víte, když už filatelista má v sbírce polednici, chtěl by ji mít se známkou a hezky čitelným razítkem pošty.

V Brně 21. února 2017.

Domů | Prolog 2001: Vesmírná odysea | Nejen básně v próze | Střípky