Struktura Dantova pekla
Dušan Polanský
Největším dílem italského básníka Danta Alighieriho (1265-1321) je Komedie (později ji Boccacio přezval na Komedii božskou). Je napsaná v italštině. Má tři části: Peklo, Očistec a Ráj. Určitě nejvíce čtené je Peklo. Bude to asi proto, že básník celým svým životem a dílem jasně říká, že mu je odporná nečestnost v jakékoliv podobě. Také ne nadarmo se těm, co zlobí, hrozí slovy: Jednou skončíš v pekle! A kdo v životě nezlobil?
Peklo jsem poprvé četl někdy kolem roku 1980. Přiznám se, že dost povrchně, což bylo dáno hlavně tím, že v té době jsem dálkově studoval vysokou technickou školu a při časově náročném povolání jednoduše se nedostávalo klidu a času. Navíc čtení Pekla je náročné, jelikož Dante zde vzpomíná události a lidi z doby, kdy žil, takže čtenář se často ocitá v reáliích, kterým bez bližšího vysvětlení nerozumí. I proto v českém vydání Pekla z roku 1978 s překladem Vladimíra Mikeše, vydala Mladá Fronta, najde čtenář na konci 15 strán hustě psaných vysvětlivek a přílohu Život, dílo, doba. Ještě obsáhlejší komentáře najde čtenář v slovenském překladu Pekla, jehož autoři jsou Viliam Turčány a Jozef Felix (Bratislava, 1964). V roce 1981 vyšel u nás titul Dante a jeho doba, autorem je Indro Montanelli, vydal Odeon Praha. Tento titul vřele doporučuji všem vážným zájemcům o pochopoení historického kontextu obsahu Dantova Pekla. Titul je běžně k sehnání v antikvariátech. Hůř sehnatelný (sháněl jsem jej několik let) je nebásnický (bez rýmů) překlad Karla Vrátného, vyšel v letech 1929 až 1930, který je rovněž opatřen řadou podrobných vysvětlivek. Výhodou je, že vysvětlivky jsou přímo na jednotlivých stránkách pod textem básně.
Možná se ptáte, koho dnes, kromě lidí, co se živí literaturou a historii, případně studentů, zajímá Dantova doba. Asi nás moc nebude, přesto si myslím, že přečíst si tento titul je docela poučné z důvodu nadčasovosti popisovaných darebáctví ze strany bohatých a mocných, tak jako je nadčasová čestnost. A Dante Alighiery čestným člověkem byl, třebaže také bez poskvrny nebyl. Současníci o něm napsali, že si byl dobře vědom svého talentu, svých vědomostí, a proto byl domýšlivý, protivný a nevlídný. Jednoduše se mu nedostávalo křesťanské skromnosti, namlouval si, jako mnoho jiných před ním i po něm, které Bůh obdařil výjimečnými schopnostmi, že jsou to jenom a jenom jeho zásluhy, že je v životě úspěšný. Pochopitelně je to představa zcela pomýlená a naivní. Tak či onak, Dante určitě nebyl supermoderní hrdina, který bez mrknutí oka likviduje jako na běžícím páse všechny darebáky kolem sebe, naopak, dostával od nich pěkně za vyučenou, ale přesto cítíme, že promlouvá k nám tisíckrát opravdověji než dnešní supermani z různých speciálních a elitních jednotek. Je tu totiž jeden veliký rozdíl, zmíněné superhrdiny za čestnost platí stát, čestnost mají ve funkční náplni, kdežto Dante čestnost provozoval na vlastní náklady, potažmo náklady svých dobrodinců.
Pro milovníky starších titulů o Dantem jsem naskenoval ze své knihovny protitulní a titulní stránku knihy od Jana Blokše: Dante Alighieri, jeho doba, život a spisy. Kniha vyšla v Brně v roce 1892 tiskem a nákladem papežské knihtiskárny benediktinů rajhradských.
Proč jsem se pokusil formou tabulky zachytit strukturu Dantova pekla? Důvod je prostý. V roce 2008 jsem si koupil titul od Thomase Cahilla Mysteria středověku (vydala Pragma Hodkovičky). Knihu jsem jenom založil, jako mnohé jiné, do knihovny. Poslední týdny jsem nebyl v zcela ideálním rozpoložení, a tak jsem hledal v knihovně titul, který by mě od starostí alespoň na chvíli odpoutal. Čtu již kvůli očím již velice málo, ale za tohoto stavu se mi čtení zmíněné knihy jevilo dobrým nápadem. Knihu jsem povrchně prolistoval. Na straně 267 je ve formě tabulky zachycen „Systém Dantova Pekla“. Tabulka se mi zdála nepřehledná a obsahově také ne zcela přesná, což částečně je dáno i nekvalitním polygrafickým provedením. V malém panelákovém sklepě jsem pracně vyhrabal překlad Pekla od Vladimíra Mikeše a věnoval celé nedělní odpoledne čtení, zachycení a nakonec i nakreslení struktury Pekla rovněž ve formě tabulky. Výsledek mého snažení vidíte níže v podobě tabulky.
Je si dobré uvědomit, že Dantovo peklo je přesně zeměpisně lokalizováno a má jasně definovanou geometrickou strukturu, veškeré popisy pekla si lze smyslově a vizuálně představit. Kdežto v Očistci a hlavně v Ráji již nic takového nenacházíme. V Ráji již nenajdeme přesné geometrické popisy, vše je jakési nejasné, jenom mlhavě průhledné. Ale nedivme se, zlo pácháné darebáky všeho druhu bylo v reálném světě již mnohokrát popsáno, máme zákony podrobně klasifikující zlo a trestající je podle jeho závažnosti. Nic podobného pro dobro nemáme a nikdy mít nebudeme. A přiznejme si, že zlo bude vždy oproti dobru alespoň o malý kousek napřed.
Takže jakže si Dante představuje Zemi, kde leží jeho Peklo a jaká je jeho základní struktura? Dante rozděluje Zemi na dvě polokoule, severní a jižní. Na severní kromě moře je veškerá pevnina, na jižní jest kromě jednoho ostrova pouze moře. Na tom ostrově ční vysoká hora, na níž je Očistec a na temeni hory se zachoval Pozemský ráj. Dantovo Peklo se nachází na severní polokouli. Dante si je představuje jako obrovský jícen (úval, nálevku), jehož vrchol, tedy špička, je ve středu Země. Jícen se svažuje po vertikálních kruzích (stupních) až do středu země. Kruhy se číslují vzestupně od povrchu Země k jejímu středu. Ve vrcholu jícnu, tedy uprostřed Země, je Lucifer neboli Satan. Je tam proto, že tam je nejdále na Zemi od Boha. Podle Svatého Tomáše Akvinského zhřešit může člověk buď ze slabosti, nebo ze zlosti. Dle toho rozdělil Dante peklo na jakési dvě pomyslná dílčí pekla, horní a dolní. Do druhého až pátého kruhu patří ti, kteří zlo činí ze slabosti, tři dolní kruhy, sedmý až devátý patří těm, kteří zlo činí ze zlosti. Šestý kruh, v němž jsou třestáni kacíři, odděluje dvě dílčí pekla a tvoří hranici mezi horním a dolním peklem. Kacíře totiž dost těžko zařadit mezi hřešící ze slabosti či ze zlosti. První kruh sice již k peklu patří, ale ještě to není ani zdaleka to pravé pekelné peklo, proto se někdy zove (ne šťastně) předpeklí.
Peklo si běžně spojujeme s plameny pekelnými, ale v Dantově pekle se setkáváme s ohněm pouze v šestém kruhu, v třetím pásmu kruhu sedmého a v třetím a osmém žlebu kruhu osmého.
| Brána pekelná | ||
| Za branou pekelnou | Ti, co žili bez hanby i chvály a byli lhostení k dobrému i zlému. | |
| Řeka Acheron | ||
| Číslo kruhu | Dělení kruhu | Typ a popis hříšníka |
| první | Dobří pohané z doby před křesťanstvím. | |
| druhý | Chlípníci. | |
| třetí | Nenasytní, žrouti. | |
| čtvrtý | Lakomci a marnotratníci. | |
| pátý | Prchlivci, zuřivci, kteří se za života užírali. | |
| Řeka Styx | ||
| šestý (hřbitov) | Kacíři. | |
| sedmý je obkroužen řekou Flegeton | první pásmo | Násilníci vůči jiným (vraždy, krvavé zločiny, újmy na zdraví, žhářství, ohrožení jmění). |
| druhé pásmo | Násilníci vůči sobě (ti, co sebe marnotratně zabili, ale i ti, co promrhali svůj talent a své schopnosti). | |
| třetí pásmo | Násilníci proti Bohu, rouhači, násilníci proti přírodě, lichváři. | |
| Vodopád | ||
| osmý (Malebolge) | první žleb | Podvodníci a svůdci žen. |
| druhý žleb | Pochlebovači a kuplíři. | |
| třetí žleb | Svatokupci. | |
| čtvrtý žleb | Věštci, kouzelníci a astrologové. | |
| pátý žleb | Čachráři s veřejnými úřady. | |
| šestý žleb | Pokrytci. | |
| sedmý žleb | Zloději. | |
| osmý žleb | Podvodní rádci. | |
| devátý žleb | Rozsévači různic a rozkolů. | |
| desátý žleb | Padělatelé nejen peněz, ale i pravd, lidí a také alchymisté. | |
| devátý (Kokyt), vlévají se sem všechny řeky pekla a zde zamrzají | první kruh (Kaina) | Zrádci pokrevních příbuzných. |
| druhý kruh (Antenora) | Političtí zrádcové. | |
| třetí kruh (Ptolomea) | Zrádci prohřešivší se na těch, jimž byli povinni pohostinstvím. | |
| čtvrtý kruh (Judecca) | Ti, co zradili své dobrodince. | |
Věřím, že alespoň jednomu čtenáři moje tabulka usnadní orientaci při čtení Dantova geniálního básnického díla, ačkoliv je mi jasné, že sebekvalitnější překlad Pekla nemůže nahradit italský originál. Takže pokud jste na jazyky, vrhněte se na italštinu.
V Brně 17. července 2016.
Dodatek z 27. 9. 2016. Při psaní tohoto textu jsem ještě nevěděl o antologii Čtení o Dantovi Alighierim, kterou vydal Institut pro studium literatury v roce 2016. Autorem sborníku je Martin Pokorný. V sborníku jsou vybrané statě z rozmezí let 1890 až 1910. Struktuře Dantova pekla je částečně věnována stať Rudolfa Mondolfiho (str. 47 až 55). Pro upřesnění uvádím, že ten jako první kruh uvádí to, co já mám nadepsáno Za branou pekelnou. V sborníku najdete i rozsáhlou bibliografii literatury k Dantovu dílu (nejen ke Komedii) v češtině. Pochopitelně v seznamu k roku 1892 nechybí ani výše zmíněná kniha Jana Blokše. Ontologii jsem si zakoupil a nelituji. Sborník vám může pomoci vidět Komedii v širším kontextu: literárním, historickém, mytologickém, náboženském a částečně i filozofickém.
Při čtení stati Rodolfo Mondolfiho jsem narazil na jednu textovou nelogičnost. Napsal jsem o ní autorovi sborníku, který mi obratem sdělil správné znění. Takže si opravte na straně 49 v odstavci začínajícím: V šestém kruhu, fragment textu takto: Poslední dva však - jakožto hříchy nezdrženlivosti jsou to hříchy myšlení, zatímco jakožto hříchy aktivní mají za cíl uškodit, ...
Dodatek z 6. 4. 2017. Zakoupil jsem si titul: Joe Lee: Dante pro začátečníky. Vydal Práh v roce 2015. Je to půvabná kniha s vtipným textem, hromadou černého humoru a s úsměvnými ilustracemi. Vřele doporučuji k přečtení. Na straně 55 je rovněž mapa pekla. Moje tabulka je podrobnější, ale zase mapa v knize je více názorná, holt je poznat, že autor je spisovatel, ilustrátor a karikaturista (prý i klaun) v jedné osobě.
Dodatek z 19. 10. 2018. Na internetovém obchodě s pohlednicemi jsem zakoupil dvě starší pohlednice s monumenty věnované Dantemu. Monument vlevo je ve Veroně, ten vpravo v Trentu. Pokud v těchto městech budete, nezapomeňte se u nich na chvíli zastavit.
Dodatek z 29. 11. 2019. Dante občas, asi úmyslně, nedbá klasiky. Kupříkladu podle řecké mytologie Kerberos - pekelný pes s třema hlavami a srstí z hadů, kteří se zvedají a výhružně syčí - je strážcem řeky Styx, která brání živým dostat se do Hádova světa mrtvých a naopak mrtvým z něj utéct. U Danta řeka Styx je nahrazena řekou Acheron a Styx teče až mezi pátým a šestým kruhem a u Danta Kerberos hlídá třetí kruh, kde jsou uvězněni ti, co hřešili obžerstvím. Dante se tak rozhodl asi proto, že sám Kerberos je také pěkně veliký žrout. Nakonec Dantův Kerberos je ještě strašnější než ten řecký, má nafouklé břicho a dlouhé drápy.
Dodatek z 30. 9. 2021. Stojí za zmínku, že Dante nám v Ráji, třetí části jeho Božské komedie, předložil vizi středověkého světa, tedy světa Aristotelova, v němž celý vesmír je důsledně hierarchicky uspořádán. Zem je centrální sféra uprostřed celého vesmíru obklopena nebeskými sférami. Ovšem jsou tu i další sféry, a to andělské, ale tyto sféry nejsou odděleny od sfér nebeských, jak se často v obrázcích kreslí. Tyhle dvě množiny sfér se vůči sobě chovají jako 3-sféra v obecné teorii relativity. Z toho je vidět, že Dante skrze poezii tušil to, čemu Albert Einstein dal o několik set let později přesnou matematicko-geometrickou podobu. Je možné, že Dante tuhle představu získal z mozaiky kopule baptiseria San Giovanni ve Florencii. Tu Dante opustil v roce 1301, kdy kopule již byla málem celá dokončena.
Na aršíku vydaném Českou poštou v roce 2021 k 700. výročí úmrtí velikého italského básníka zakomponovala výtvarnice Marina Richterová do svého návrhu Danteho 3-sféru velice názorně, a především se vyhla tomu, aby nebeské a andělské sféry byly odděleny! Dodejme, že aršík má rozměr 188 x 110 mm a jsou na něm dvě známky hodnoty B a dvě hodnoty E. Náklad je 30 000.
Dodatek z 21. 3. 2023. Určitou analogií Dantova pekla, ovšem malířskou, je peklo nizozemského malíře Hieronymuse Bosche (přibližně 1450-1516). Jeho obraz pekla se vyznačuje velikou komplexností, s tím rozdílem, že jeho strukturalizace se děje v jedné ůrovni. Pokud si pozorně obraz prohlédneme, vídíme, že také v jeho pekle různí hříšníci trpí za své hřích různě, tudíž pevný, a jistě i logický řád panuje i v pekle Hieronymuse Bosche.
