Pf 2022

Dušan Polanský

Popravdě do psaní Pour féliciter 2022 se mi tentokráte moc nechtělo. Důvod by ten, že jsem si přečetl své PF 2021 a až jsem se trochu vyděsil, že moje pesimistické predikce z PF 2021 se naplnily málem úplně. Čistě z pohledu analytického bych se měl radovat, vždyť SARS-CoV-2 zde stále je, inflaci máme vysokou, jak by také ne, když vláda vesele rozdávala po desítkách miliard. Ti, co věřili, že za nějaký ten rok dosáhnou na vlastní bydlení, smutní, jelikož v důsledku inflace a zdražení práce, surovin a materiálů ceny nemovitostí prudce vzrostly, což na druhé straně hřeje u srdce majitele nemovitostí, nemluvě o pronajimatelích. Leč jak do omrzení opakuji, když se jeden směje, druhý musí plakat, protože rovnováha musí být zachována.

Mnohým z nás se v tomto roce k tomu ještě přidaly osobní či zdravotní problémy. Čistě osobní je osobní, o tom se buď vůbec nebavíme, nebo jenom s těmi, jimž důvěřujeme. Pokud jde o zdravotní problémy, s těmi se občas i tak trochu pochlubíme, aby si naše okolí nemyslelo, že jsme na tom zdravotně fit, jelikož pak by nám mohl kde kdo také závidět, což ovšem nepovažuji za smrtelný hřích. Se mnou je to podobné, mohu se pochlubit, že i mně lékaři opět něco nového zjistili, totiž kmenovou oční okluzi na levém oku. Že pokud se nezasáhne, tak směřuji neodvratně k trvalému oslepnutí na tohle oko. Takže mi začali do levého oka píchat injekce, zatím dvě, jak to dopadne do budoucna to jistě poznám i bez lékařského vyšetření. To, že mi po 11 letech změnila moje praktička léky na hypertenzi, je spíš logické než překvapující, a že prostata nic moc ani po dvou operacích, také to není žádná supernovinka. Když něco v těle nefunguje, tak to nefunguje až do věčnosti. Člověk není přístroj, kterému stačí vyměnit vadný díl a jede se dál. A většina z vás by jistě dokázala verbálně popsat nějakou tu svoji neutajenou potíž, která mu naskočila v končícím roku. Nemluvě o tom, že všichni tušíme, že ještě nás všechny čekají problémy celospolečenské, jako např. důsledky neřešené migrační krize či nutnost začít méně rozhazovat a více hospodařit. To poslední určitě ne všichni, ale hlavně ti méně majetní, potažmo nemajetní, a těch je spolu o hodně více než těch, co jsou za vodou.

A přesto všechno výše zmíněné i nezmíněné určitě není dobrý nápad setrvat jenom u pesimistického pohledu na naši současnost. Nebyl by to zrovna správný recepis. Předepsané léky nám mají přece ulevit, ne přitížit. Jaké léky bych Vám doporučil užívat v roce 2022?

Především to chce udržet si určitý stupeň duševní pohody, tedy nenechat se oblbovat různými rádoby odborníky, polovzdělanci, samozvanými odborníky na to i ono, politiky, který si hrají na něco, a přitom jim trčí sláma z bot, těmi, kdo panikaří, straší, rozvíjejí různé konspirační teorie a mají zaručené informace ze zaručených zdrojů, především ale z internetu. Ono vůbec internet se stal jakýmsi informačním morem moderní doby, často můžeme slyšet větu: Četl jsem na internetu, že ... Jistě na internetu je i řada pravdivých a kvalitních informací, ale ještě o hodně více zavádějících, doslova ohlupujících důvěřivce. Takže filtrovat, filtrovat, ale především samostatně myslet. Vím, ve škole se to až tak moc neučí, ale člověk musí být občas i samouk.

Pak je to již starý, tisíckrát zmíněný, ale přesto nedoceněný lék, a to je pohyb. Vyrazte do lesa, hor, polí, obejděte či oběhnete každý den svoji malou vesnici či vyrazte do hodně vzdálené hospody, jen se probůh hýbejte na čerstvém vzduchu! Jsem milovník polí, těch všedních nezajímavých polí, kde nikoho nepotkám, ledaže v sezóně nějaký ten zemědělský stroj, ale zase tam krásně fičí vítr, člověk se provětrá, a hned se cítí lépe. Já vím, teplo domova, pohodlné křeslo, kafíčko, televize či klikání myší na webové stránky v notebooku, v tabletu, PC, to vše je o hodně zajímavější a pohodlnější, ale na zdraví vám to určitě tolik nepřidá co pohyb na čerstvém vzduchu. A je to dokonce grátis.

A také žijte, tedy mějte rádi, potažmo milujte, když máte koho či někdo o vás stojí. Pokud nemáte, zkuste to příští rok změnit. Nestyďte se neagresívně nenávidět či upřímně závidět, a pokud se vám nedaří, snít o kapánek lepší budoucnosti, i to vše patří k opravdovému životu. Když něco umíte, podělte se o to s někým. Vezměte si někoho do péče a pokuste se z něj udělat jiného člověka, ne jenom bytost přežívající ze dne na den. Určitě časem zjistíte, že tohle je lepší než být Jájínkem, těch je nakonec kolem každého z nás docela požehnaně a přitom jsou dost často stereotypní, nezajímaví. Lidí, co upřímně dávají – pochopitelně nemyslím peníze, protože ty naopak kazí, učí lenosti a pohodlí –, přesněji předávají svoje znalosti, vědomosti, praktické dovednosti či zkušenosti, těch je výrazně méně než zmíněných Jájínků.

Pokud jde o SARS-CoV-2, tedy původce covidu 19, ten se jistě v krátkém časem vyčerpá, stále je to jenom živý organismus, nemluvě o tom, že mnozí vědci a mnozí z nás mu to žití docela komplikují, např. tím, že se nechávají očkovat. Především si ale uvědomme, že jsou i jiné a daleko nebezpečnější nemoci. Vím, že neříkám žádnou novinku, ale mnozí z nás se tak trochu dali zmanipulovat trvalým mediálním tlakem až tak, že málem jim SARS-CoV-2 jednou bude chybět.

A také není od věci, dle tradice, si dát do nového roku nějaký ten závazek. Raději lehčí, reálnější, splnitelnější než nějaký super závazek. Osobně bych se chtěl příští rok konečně začít trochu věnovat maďarskému jazyku. Ne snad z recese, což by na můj věk sedělo, ale z úcty k mamince, která maďarsky uměla, ale bohužel nám dětem z tohoto jazyku nepředala doslova ani ň. V dobách jejího životního optimismu jsem byl doslova uchvácen, když při vaření zpívala maďarské lidové písničky. Byla to nádhera. Co bych zato dal, kdybych je opět v jejím podání mohl slyšet!

Co závěrem? Přeji do nového roku nám všem, kromě toho co jsem napsal na obrázku, především zdraví odpovídající našemu věku a stylu života. Také nám všem přeji o něco rozumnější vládu, než byla ta minulá, ačkoliv vím, že to neměla lehké, ale rozdávačný populismus ze státního, tedy ne z vlastní kapsy, je vždy cesta do pekel. Především nám ale přeji, abychom žili, pokud to jenom trochu jde, alespoň na poloviční plyn, pochopitelně s ohledem na svůj věk a zdraví a hlavně více po křesťansku než jájínkovsku. Prostě moc se neflákat a nemyslet jen a jen na sebe. No a k tomu ať nás inspirují a nám pomáhají všichni křesťanští Svatí. A těch že je!

V Brně 14. prosince 2022.

Domů | Prolog 2001: Vesmírná odysea | Nejen básně v próze | Střípky