Dušan Polanský
Svět je jaký je, a to platí i o používání cizích jazyků. V těchto časech u nás suverénně vládne angličtina, důvody určitě nejsou náhodné. Je to celosvětově nejpoužívanější komunikační jazyk v cestovním ruchu, v technické a vědecké komunitě, při různých mezinárodních akcích, v populární hudbě atd. Je třetím nejrozšířenějším jazykem na světě podle počtu rodilých mluvčích. Úředním jazykem je angličtina asi ve 30 zemích. Angličtinou k nám promlouvají hlášky a pokyny z výpočetních a komunikačních prostředků, dokonce v angličtině jsou i mnohé názvy našich firem, hospod, obchodů atd. Jak praví klasik, není na nad světovost za každou cenu, i když to nemá žádnou logiku. Navíc tu vítězí hledisko pragmatické, lidé cítí, že měl by tu být jazyk, kterým se bude moci v budoucnu domlouvat více a více lidí, i proto je tak rozšířená výuka angličtiny na všech typech škol.
Kdysi se věřilo, že jazykem vhodným pro mezinárodní komunikaci bude esperanto. Jeho název je odvozen ze pseudonymu, pod nímž roku 1887 polský židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof základy této řeči publikoval. Tento jazyk byl vytvořen tak, aby se dal snadno naučit, přičemž, a to je moc důležité, jeho cílem není nahradit ostatní národní řeči! Jenomže i přes řadu výhod, se tento jazyk bohužel moc neujal. Snad někdy v budoucnu.
Ovšem kvůli tomuto všeobecnému povídání, snadno dohledatelnému na internetu, tento text nepíšu. Spíš mi vadí, že když si např. zapnu občas rádio - mám paušálně naladěnou brněnskou stanici Krokodýl -, aby mi dělalo kulisu při mém občasném kuchtění, tak zjišťuji, že jazyková skladba písniček na tomto rádiu je děsivě jednotvárná, odhadl bych to na 70 % angličtiny, 20 % češtiny včetně slovenštiny, a těch zbývajících 10 % bych viděl na ostatní jazyky, tedy hlavně francouzštinu, italštinu s němčinu. Jistě, už to slyším, rozhlasových stanic je dnes víc než habaděj, když se ti nelíbí tahle, nalaď si jinou. Pravda to je, ale Krokodýl mi vyhovuje proto, že se občas dozvím i něco o Brnu, co se zde děje.
Docela úsměvně je slyšet atak angličtiny při různých soutěžích začínajícíh zpěváků. Často anglicky ani solidně neumí, ale v angličtině se až zajíkají. Holt v rodném jazyce by falešné tóny byly snáze odhalitelné. Leč abych nad jazykovou skladbou písniček v populární hudbě jenom nelamentoval, tak jsem se opět rozhodl přeložit do češtiny nějakou neanglickou píseň, pokud možno u nás ne až tak známou. Jelikož jsem se za poslední dva roky věnoval pasivnímu autodidaktickému zvládnutí francouzštiny, tak jsem se rozhodl pro francouzskou písničku.
Asi po hodinovém klikání a poslouchání na internetu jsem vybral šanson Quoi (Co), který zpívá Jane Birkin. Je to dáma, která spolu kdysi dávno se Serge Gainsbourgem nazpívala celosvětově slavný slaďák a ploužák v jednom: Je t'aime moi non plus neboli po našem Žtem. Quoi ale není původně francouzská písnička, originální jazyk tohoto šansonu je italsky. Autoři originálu jsou Guido de Angelis, Maurizio de Angelis a Cesare di Natale. Jane Birkin písničku nazpívala v roce 1986. Francouzským textem ji opatřil, jak jinak, Serge Gainsbourg. Pokud jde všeobecně o styl zpěvu Jane Birkin, není to žádné řvaní do jakéhosi pofiderního rytmu, spíš bych jej označil za citlivě jemné melodické vyprávění za doprovodu hudby kdesi v pozadí. A to mi vyhovuje. Nakonec písniček s jejím hlasem je na internetu poměrně hodně, takže se o tom můžete snadno přesvědčit.
Jazyky mi jdou doslova víc než bídně. S láskou si vzpomínám, jelikož nepřejícníky máme milovat, jak se mi spolužáci, ale i učitelé, při hodinách ruštiny na základce a občas i na stření škole trochu škodolibě posmívali, že vůbec nedokážu naložit s ruským přízvukem. Z toho logicky plyne, že nemohu být ani francouzštinář. Když se sebeohodnotím, tak nějak takto: jsem pasivní, velice průměrný znalec francouzštiny, naprosto nedotknutý fonetikou tohoto zvukově malebného jazyka. I přesto všechno můj překlad není doslovný, jelikož pro změnu jakýs takýs cit pro vyjádření toho, co se chce sdělit mám. Na internetu najdete i mechanické české překlady pořízené různými elektronickými překladači, ale o kvalitě takového překladu se v tomto případě nemá sebemenší smysl vůbec bavit. Ovšem můj překlad je bez větší snahy o kompatibilitu s hudbou (můj hudební sluch a hudební vzdělání je jedna veliká nula). Když si píseň ve francouzském originálu pustíte, viz odkaz za mým překladem, ale klidně i jiný odkaz, protože na internetu je odkazů na originál téhle písně poměrně hodně, budete (snad) díky mému překladu vědět, o čem text písně je. Ani moc neprozradím, že je o snaze zachránit uhasínající lásku, protože není žádné tajemství, že tenhle námět, tedy zoufalá touha po lásce, její zoufalé hledání a nejednou i její smutné konce, má francouzský šanson ve veliké oblibě. A to je vše.
Originální francouzský text | Můj překlad do češtiny |
|---|---|
|
Quoi ? De notre amour fou ne resterait que des cendres |
Co? Kdyby z naší šílené lásky zůstal jenom popel, |
|
Amour cruel comme un duel |
Krutá láska je jako souboj, |
|
Quoi ? De notre amour fou ne resterait que des cendres |
Co? Kdyby z naší šílené lásky zůstal jenom popel, |
|
Amour cruel comme un duel |
Krutá láska je jako souboj, |
|
Toi tu préfères mourir que de te rendre |
Ty raději zemřeš, než aby ses vrátil, |
|
Quoi ? De notre amour fou ne resterait que des cendres |
Co? Kdyby z naší šílené lásky zůstal jenom popel, |
Slovník použitý při překladu:
Stanislav Lyer: Francouzsko-český slovník, SPN, Praha, 1991.
Zdroj nahrávky písně:
https://www.youtube.com/watch?v=z61PndCnUIE
V Brně 9. listopadu 2022.