Sběratel 2019
Dušan Polanský
Nejeden sběratel ví, že se v Praze (poslední roky konkrétně v Letňanech) každoročně koná v měsíci září veletrh Sběratel. Letošek nebyl výjimkou, proběhl 6. a 7. září (pro obchodníky i 5. září). Na většině podzimních (jarní ignoruji) Sběratelů jsem byl. Leč tuhle akci beru spíš jako výlet než utrácení peněz za filatelistický materiál. Je tomu i tak proto, že se mnou obvykle vyráží i manželka, ovšem ne proto, že je také sběratelka, to ani pomyslet, ale především z toho důvodu, aby se zájmem sledovala klasický sběratelský šrumec. Z mého pohledu také není od věci, abych alespoň jednou za rok omrknul, co frčí, o co je a o co není zájem. Je to i proto, že na žádné jiné sběratelské burzy vůbec nechodím, maximálně tři, čtyřikrát do roku zajdu na setkaní našeho klubu filatelistů v Brně, což je ale spíš společenská záležitost než sběratelská. Běžnou novinkou je, že se zde dozvím, kdo nás navždy opustil.
Na Sběratele jezdím vyloženě kvůli filatelii, třebaže v posledních letech vidím, jak zájem o tenhle sběratelský obor postupně upadá, neboli jinak, my filatelisté prostě vymíráme. Je to vidět i na Sběrateli, stánků s filatelistickým materiálem ubývá, jejich místo neúprosně zabírají numizmatičtí obchodníci. Dle mého názoru numizmatika je v současnosti královnou sběratelství. Druhé místo patří tradičně sběratelům pohlednic, no a třetí příčka, tedy bronz, nám filatelistům. Pochopitelně jsou i další zajímavé sběratelské obory, např. notafilie, tedy sbírání bankovek, ale tento obor bych si dovolil zařadit až za filatelii.
Letos jsem se poprvé rozhodl před Sběratelem navštívit i Velkou sběratelskou burzu známek a filatelistického materiálu v KD Barikádníků v Strašnicích. O téhle burze jsem mnohé slyšel, ale nikdy jsem tam osobně nebyl. Je pravda, že burza trvá dva dni, a my jsme na ní byli až druhý den, takže můj pohled je asi zkreslený, ale marná sláva, pokud nás kupujících se tam motalo možná 10 a prodávajících bylo přibližně 20, tak něco není v pořádku. Nemluvě o tom, že prodávající nechtějí respektovat tržní realitu a ceny mají nastavené tak, jako kdyby o jejich materiál byla málem rvačka. Ne rvačka určitě nebyla, spíš převládal za nastavených cen nezájem. Zde jsem utratil za materiál cca 900 Kč, což jsem považoval za rozumné, jelikož jako důchodci musíme myslet také na jídlo a bydlení. Na Sběratele jsem si ponechal na utracení čistě za filatelistický materiál přibližně tisícovku. A div se mi světe! Na Sběrateli jsem nakoupil materiál pouze za 130 Kč a zaplatil 400 Kč za předplatné za časopis Filatelie na příští rok. Prostě to, co mě zajímá, nebylo k mání. Dokonce mě zklamal i obchodník, u kterého každoročně utratím nejvíce, jednoduše letos i ten dal přednost prodeji pohlednic, prý se to více vyplatí.
Když už jsem u pohlednic, které sbírám vyloženě okrajově, centrum Brna, tedy to, čeho je z Brna dalece nejvíce, ani tady jsem neměl štěstí, nabízel se pouze běžný okoukaný materiál. Na obrázku můžete vidět, jak jsem z prohlížení pohlednic zklamaný, třebaže nejvíce jsem byl zklamaný z filatelistické nabídky. Pokud jde o ceny pohlednic, stejný obrázek jako v Strašnicích, i zde převládá ignorace malé poptávky, ale věřme, že časem to trh spraví.
Chvíli jsem si povídal i s jedním sběratelem pohlednic ze Slovenska odkudsi z Východu. Také byl dost zklamán, jelikož prodejci pohlednic s sebou Slovensko většinou neměli. Že ještě shání kabinetky focené v plenéru, hlavně Tatry a východní Slovensko, ale také že nic. Že je zde poprvé, že příště již nepřijde: zbytečně vyhozené peníze na vlak a metro, noc ve vlaku, dlouhá cesta zpět. Bylo na něm poznat, že je hodně zklamán.
Návštěvu Sběratele jsme s manželkou ukončili tím, že jsme si dali v místním občerstvení každý klobásu za 75 Kč a každý vypil dvě desítky po 30 Kč. Ale co s časem, když rychlík do Brna nám odjíždí z hlavního až v 18,20 hod? Vymyslel jsem, že se odvezeme metrem na Malou stranu a pak klasickou procházkou po Karlově mostě, Starým Městem a pak Panskou a Politických vězňů dorazíme na Hlavní nádraží. Popravdě to nebyl dobrý nápad. Komerce, komerce, hodně lidí, absolutně převládá prodej upomínkových předmětů, matrjošek, zlata a skla a abych nezapomněl trdelníků a pizzy a také bylo vidět dost žebráků. Jediné, co nás potěšilo, byl obchod na Panské, poznáte ho podle toho, že mají zde jako upoutávku vystavena dřevěná kopyta (na boty). Opravuji zde boty, kabelky, prodají vám kožené zboží, šňůrky na boty, je zde sběr oděvů k vyčištění, dělají klíče. Prostě zde se řemeslnicky pracuje, ne pouze něco pasivně prodává. Kéž by podobných obchůdků na naší trase bylo bývalo více!
Ovšem jako vždy nás dorazilo Hlavní nádraží svými cenami. Prodají vám zde v hospodě pivo za 60 Kč, a když se zeptáte, kde mají toaletu, tak vás pošlou do haly, kde zaplatíte za WC 20 Kč, a to ještě těch 20 Kč musíte mít v kovu, aby vás automat pustil dovnitř, jinak se počůráte. Ceny občerstvení, baget, párku v rohlíku v stáncích raději nebudu uvádět, jelikož někdo z venkova by se mohl vyděsit a už by do Prahy nikdy necestoval. Je to tak trochu podobné druhému obrázku, kde je v pozadí silueta Karlova mostu. Z dálky je to hezký pohled, ovšem jakmile dojde na detaily, je to spíš smutná než duši povzbuzující realita.
Ale ještě krátce k Sběrateli z pohledu filatelistu. Je zde možnost zakoupit i různý filatelistický materiál, např. katalogy, zásobníky, lupy a další materiál a dokonce za docela rozumné ceny. Pokud vás baví, což mě vůbec nebaví, se hrabat v banánových krabicích plných levných celistvostí či známek, určitě si také přijdete na své. Prodejci z ciziny nabízejí často velice kvalitní materiál, jenomže ne z naší geografické oblasti, o který mají naší sběratelé především zájem, takže nevím, nevím, zda se jim Sběratel vůbec zaplatil. K Sběrateli patří i různé doprovodné akce, takže pokud jde o pestrost programu, mohu pořadatele jenom pochválit.
Pokud dožiju a budu zdravotně fit, což bohužel přes celé léto kvůli druhé operaci prostaty a chronickému zápalu močových cest vůbec nefungovalo, na Sběratele příští rok opět vyrazím – znáte to, zvyk je železná košile –, ovšem mám obavu, že moje hodnocení s vysokou pravděpodobností dopadne podobně jako letošní, tedy alespoň pro nás filatelisty. Pokud jde o ceny v centru Prahy a na Hlavním nádraží, jistě to bude horší. Ale co, je to pro náhodné návštěvníky a zasobané turisty. Tak jim třeba.
V Brně 10. září 2019.