Úvod ro řešení rovnic a nerovností s absolutní hodnotou

Dušan Polanský

Lehký úvod

Jedno povídání o absolutní hodnotě jsem již napsal v roce 2016, odkaz je zde. Uznávám, jak mi kdysi napsal jeden čtenář, že pro začátečníka je trochu náročné. K úplně elementárnímu textu, jsem se rozhodl vrátit poté, co si mi kdysi, je to už dost dávno, jeden tatínek postěžoval, že dcerka je ve škole z matematiky nešťastná (já na základní a střední byl na tom stejně), že právě berou rovnice a nerovností s absolutní hodnotou, a že v tom pěkně plave. Tak jsem mu řekl, ať mě k ním zaveze a dáme to za dvě vyučovací hodiny do pořádku. Chvíli nevěděl zda mluvím vážně nebo šprýmuji, ale nakonec nabídku přijal. Stalo se tak na druhý den a dcerka se chytla, a já za to dostal coby odměnu dobrou večeři. Pak jsem na tuhle epizodu nějak zapomněl, až nedávno mě ten tatínek oslovil, já si ho už vůbec nepamatoval, a sdělil mi, že dcerka již odmaturovala a studuje vysokou, práva. Že si vybrala obor, kde není matematika, a že prý z celé matematiky si pamatuje jenom můj výklad o absolutní hodnotě. To určitě přehnala, ale pobavit mě to pobavilo. V každém případě je vidět, že v praktické matematice se dívka vyzná, většina soudců, státních zástupců, advokátů, exekutorů určitě vydělá daleko více než inženýři, kteří se musí trápit (nejen) s matematikou. Ale i přesto si myslím, že pro lehké pobavení nemůže nikomu uškodit elementární úvod kolem absolutní hodnoty. I těm, co matematiku na střední či vysoké nemají.

Konečně matematika

Alfou omegou výpočtů s absolutními hodnotami je správné pochopení definice absolutní hodnoty, viz bod č. 1 na obrázku č. 1. Největší problém dělá studentům pochopit, že pokud se jedná o záporné číslo nebo zápornou neznámou, absolutní hodnota se získá tím, že před číslo nebo neznámou dáme znaménko –. Pořádně promyslet, a uvědomit si, že absolutní hodnota jakéhokoliv čísla nemůže být nikdy záporná. Jenom kladná nebo 0.

V bodě č. 2 řešíme jednoduchou rovnici |x| = 3. A teď opatrně! Nevíme, zda neznámá hodnota x je kladná hodnota nebo záporná anebo 0. Z definice absolutní hodnoty musíme uvažovat všechny tři možnosti, přesně jako nám ukládá definice absolutní hodnoty. Pokud by x byla 0, tak rovnice nemá smysl, jelikož 0 se nerovná 3.

V bodě č. 3 a v bodě č. 4 řešíme dost si navzájem podobné nerovnosti |x| < 3 a |x| > 3. Opět celý fígl je, že uvažujeme všechny tři možnosti. Jak to dopadlo vidíte na obrázku. Pokud jste povídání do tohohle bodu pochopili, máte již vyhráno. Vše ostatní již bude snadné.

V bodě č. 5 je uveden chyták. Jistě a správně, absolutní hodnota nemůže být záporná!

V bodě č. 6 máme zadanou k řešení rovnici |x – 9| = 3. Je zde také uvedena pomůcka, odkaz na řešení příkladu č. 2. Přesně tak, musíme uvažovat dvě rovnice x – 9 = 3 a x – 9 = –3. Nula opět nesplňuje zadání.

A máme zde druhý obrázek.

Zadání v bodech č. 7 a č. 8 se odvolávají na řešení příkladu č. 3. Přesně tak i postupujeme. U příkladu v bodě č. 8 je uvedena důležitá skutečnost, že pokud nerovnost násobíme záporným číslem znaménko nerovnosti musíme otočit. Jednoduchý příklad pro zapamatování: – 3 < 5, což je pravda, pokud nerovnost vynásobíme na obou stranách –1 a znaménko nerovnosti neotočíme dostaneme 3 < –5, což pravda není, ale po otočení znaménka dostaneme nerovnost 3 > –5, což již v pořádku je.

A teď v bodě č. 9 něco složitějšího. Máme rozepsat čemu je daná rovnost s absolutními hodnotami ekvivalentní. Správně! Musíme uvažovat čtyři možnosti pro kombinaci levé a pravé strany. Pokud by x = 0, tak očividně rovnice nemá řešení. Ovšem stejně dopadneme beztak. Vidíme, že řešení se nám z důvodu ekvivalence dvou a dvou rovnic zredukovalo na dvě rovnice. A tyhle dvě rovnice nemají řešení; x se nemůže rovnat dvěma různým hodnotám.

A dostáváme se k finále našeho okresního přeboru v podobě příkladu v bodě č. 10. Postupujeme stejně jako v příkladu č. 9. Tentokráte naše rovnice řešení má. Abychom se o tom přesvědčili, udělali jsme i zkoušku správnosti. Dopadla dobře. Nula opět nepřichází do úvahy.

V životě jsem nepotřeboval prakticky řešit rovnici či nerovnici s absolutními čísly, když už, tak jenom ve škole. Ale škola není život, tedy pro většinu z nás. Ovšem proč občas nepotěšit i duchovní stránku naší lidské existence právě pochopením počítání s absolutními hodnotami. Ať se vám daří, a nejen v matematice.

V Brně 16. ledna 2024.

Dodatek z 31. 1. 2024.  Napsala mi studentka, že jí článek docela dost pomohl, ale zda bych text nedoplnil pro případ, že se pracuje s odmocninou. Tak budiž.

Na třetím obrázku jsou dva příklady, kdy se řešitel musí vypořádat s odmocninou. Důležité si je zafixovat a umět využívat vztah v rámečku. Po přepsání druhé odmocniny do této podoby řešíme nerovnost klasickým způsobem, viz předchozí příklady. Vlastní výsledek řešení zde zapisují klasickým matematický zápisem, který studenti znají. Logický operátor nebo má značku v.

Domů | Prolog 2001: Vesmírná odysea | Nejen básně v próze | Střípky