Prolog 2001: Vesmírná odysea
10. díl
Dušan Polanský
- 8. 5. 2000
- Včera -- byla neděle -- se hned poté, co se vrátil ze strejdova ranče, u mě
objevil Mark. Přiznala jsem se, že jsem mu lhala. Stále nevím, co je to MAT-1.
Byl zklamán. "Takže ty ani nevíš, od koho jsem o MAT-1
slyšel!" "Ale Marku vím. Od Metsy Michaelsové." Koukal na mě jako na malý
zázrak. Teda je to pravda! Řekla jsem mu, jak jsem se toho dopídila. Snažila
jsem se ho přesvědčit, aby mi přesně řekl, v jaké souvislosti slyšela Metsy
svého tatínka mluvit o MAT-1, že nám to umožní
dopátrat se pravdy o MAT-1. Řekl, že by tím porušil
zásady jejich tajného spolku a byl by z něho natrvalo vyloučen. Poprosila jsem
ho, aby si s členy jejich spolku o věci promluvil a snažil se je přesvědčit o
rozumnosti mé prosby. Pracuji v NASA, a když budu alespoň tušit, kterým směrem
mám v pátrání pokračovat, tak mám šanci zjistit, co je to
MAT-1. Přislíbil to.
- 9. 5. 2000
- Byla jsem na osobním -- tak, jak jsem byla domluvena. Přijal mě chlápek
jménem Nick Miller. Určitě to nebyl personalista. Urostlý, trénovaný, stále
příjemný pohled, ale přitom cítíte, že vše, co řeknete, je zaznamenáno v jeho
hlavě. Byla to hra na schovávanou. Že taky má rád německou literaturu, že taky
byl v České republice, že se taky zajímá o vše kolem řízení vesmírných lodí
počítači. Skutečně vzdělaný personalista! Pak se mě zeptal na několik zcela
nepodstatných údajů, které jako že si upřesňuje. Pak to přišlo: Že si všimnul,
že jsem bydlela v Brně ve velmi zajímavé rodině. Tvářila jsem se nechápavě, i
když jsem přesně věděla, kam míří, a taky to z něho za chvíli vylezlo: Že
někteří členové této rodiny mají rodinné vazby na Ukrajinu, že sestřenice od
Verunčiny maminky pracuje ve vojenském výzkumu v Rusku, že Verunčin táta je
považován za levicově orientovaného intelektuála, někteří členové rodiny byli
členy komunistické strany. Čekal, co řeknu. "Pane Millere, proč takovou oklikou
jdete na to, co se chcete ode mne doopravdy dozvědět. Přece jste si musel v mých
spisech přečíst, že mám IQ 148 -- a to není málo." "Slečno Doveová, IQ může být
jednostranné, já již poznal učených blbů, ale tím vůbec nechci říct, že k nim
patříte. Věřte mi, že to je skutečně vše, co jsme od vás potřebovali vědět.
Těšilo mě." Tak tenhle chlápek dovede lhát s opravdovým šarmem.
- 10. 5. 2000
- Okamžitě po ránu jsem zavolala Peggy, zda by nemohla zjistit něco o Nicku
Millerovi. Peggy je opravdový poklad. Ozvala se ve tři po obědě -- skutečně
rychlé služby. Nastoupil na personální oddělení od 1. května. Jinak předtím
pracoval jako důstojník bezpečnostní služby na Tranzitu 1 a na Měsíci. Že mu prý
nedělalo dobře to neustále poletování mezi Zemí, Tranzitem1 a Měsícem, a taky že
má nedaleko Houstnu, v Alvinu, těžce nemocnou maminku. Jinak Peggy mi sdělila,
že má novou známost -- Harvey Trask; učitel na střední škole. Že si musíme spolu
všichni čtyři, myslela i Franka, udělat výlet. Co tak příští sobotu. Souhlas,
ale ještě se zeptám Franka. Dám vědět.
- 12. 5. 2000
- V práci je dost veselo. Programátoři musí přepracovávat dost programů kvůli
nedoržování pevně stanovených pravidel pro práci s výjimkami v C++. Cord Wooder
je neoblomný. Simonson, i když je jeho šéf, s tím nemůže nic dělat; maximálně
tak skřípat zuby. Je jasné, že kdyby něco při letu Discovery selhalo, nebude to
chyba Simonsona, ale Corda Woodera. Na to je Simonson borec: Já nic, já jenom
šéf.
- 13. 5. 2000
- Globalizace. Je zajímavé, jak se tenhle pojem postupně mýtizuje. Stávkuje se
proti globálnímu kapitalismu. A lokální kapitalismus co? Ten je asi OK. Komické.
Kapitalismus je globální od svého vzniku, neboť jiný ani nemůže být. To ví každý
makroekonom. Jinak se socialismem to není jiné. Takže hoši a dívenky, co si
vyberete?
- 14. 5. 2000
- Neděle s Frankem byla hezká. Pěkný výlet a pak hebké milování a povídání si
u něho v posteli. Byl překvapen, když jsem mu sdělila, že jsem taky programovala
montážní jednotku AE-35. Vysvětlila jsem mu, že tato jednotka bude umístěna na
vnější konstrukci antény a má moc důležitý úkol: směrovat jednu z antén
Discovery neustále k Zemi. "Tak to se mohu spolehnout, že AE-35 bude OK."
"Bohužel, Franku nemůžeš, neboť si mě více než před rokem stáhl na svou sekci
Cord Wooder a v AE-35 pokračuje někdo jiný." "Mau, ale není to neobvyklé, takto
měnit programátora na rozpracovaném projektu?" "Je, ale stalo se. Ale zase si
říkám, že kdyby nebyli se mnou spokojeni, tak bych dostala padáka." Frank
souhlasil se společným výletem v sobotu. Dnes je Den matek -- vzorně jsem
zavolala mamince. Že kdy se zase doma objevím. Jo mami, budu se snažit.
- 16. 5. 2000
- Rozhodla jsem se prodat svého Ford Escort. Má již najeto přes 120 tisíc
kilometrů. Pan Dieter má u autoservisu i malý autobazar. Zajela jsem tam, abych
se s ním domluvila. Pár slov jsem prohodila i s Lerovem. Jeho angličina je lepší
a lepší -- má talent na jazyky. Nevím proč, ale nedokážu se plně kontrolovat,
když s ním mluvím. Cítím v sobě chvění pudů, hlavně toho nejnemorálnějšího, ale
nejpřirozenějšího a nejkrásnějšího. Jinak u Ford Escort zůstanu. Jen bude mít o
něco víc koní -- 81 kW.
- 18. 5. 2000
- Zajímavé. Kde se vzal, tu se vzal, objevil se u nás na sekci Nick Miller.
Prý jenom malá pracovní povinnost; že musel něco vyřídit s jedním z mých kolegů.
Pochopitelně, že to z něho vylezlo: "Slečno Doveová, co znamená to
MAT-1, tam na tom štítku." "Vlastně nevím, kluci si o tom povídali v
autobuse městské dopravy -- abych byla přesná, jeden z nich to dal ostatním jako
hádanku; tak jsem si řekla, že na to přijdu, co to je. Ale bohužel. Pane
Millere, nevíte náhodou, co by to mohlo být?" Jenom se stále usmíval: "Ne,
nevím, ale kdybych náhodou na to přišel, tak vám dám určitě vědět, slečno
Doveová. Spolehněte se."
- 19. 5. 2000
- S tím MAT-1 mě to pěkně vytáčí. Co za divnou hru
to hraje Nick Miller? Jinak jsem se rozhodla, že již je konec tvůrčí pauze --
trvala přes měsíc -- a že opět začnu dělat na mém HALovi. Taky jsem hned
zavolala Hannah Jamisonové, že bych potřebovala získat alespoň nějaký starší
program na Turingův test. Přislíbila, že se na věc podívá. Jinak bylo cítit, že
je s Reedem šťastná. Dokonce bych řekla, že moc šťastná. Mark mě ignoruje. Ti
muži.