Prolog 2001: Vesmírná odysea
26. díl
Dušan Polanský
- 17. 12. 2000
- Opět doma v Houstonu. Cítím se unavená. Asi před hodinou mi volal Loňa.
Snažila jsem se působit klidně. O Tom, jenž měl pronikavý
pohled a o podivném výslechu jsem mu nic neřekla. Rande jsme si domluvili
až na středu, neboť pan Dieter s Loňou musí do Vánoc spravit ty tři starší vozy
pro bohatého sběratele. Loňa mě přesvědčoval, abych se na ně přijela mrknout,
prý to stojí za to. Přijedu. Otevřela jsem si došlou elektronickou poštu.
Připomněl se mi Torr Boscovich alias Veliký mystagog: Zda jsem si všimla něčeho
zajímavého? Moje odpověď byla krátká a pravdivá: Ne, nevšimla. Jak bych si,
Velký mystagogu -- ten název na mě působí teatrálně -- mohla něčeho všimnout,
když většina lidí z naší sekce je na Floridě. Mimoděk jsem si přitom vzpomněla
na manželku Corda Woodera, ale to je jistě běžná manželská blbůstka. Zavolala
jsem mamince a slíbila jí, že celé Vánoce strávím v Castroville. Měla radost, že
i Bernard se na mě těší. Já se také těším, ale na to, že maminka mě bude
obskakovat a já budu jenom jíst, spát, číst si a dívat se na televizi. Bože,
zase přiberu.
- 18. 12. 2000
- Zašla jsem ke svému gynekologovi. Jsem nekonečně šťastná, budu maminkou a
vůbec mi nevadí, že možná svobodnou. Zatím jsem to Loňovi neřekla. Váhám. Můj
gynekolog je vůl: "Znásilněna jste nebyla, ale i kdybyste znásilněna byla, tak
se nic neděje, vždyť čekáte dítě." To, že jsem mohla z toho šoku potratit, ho
asi nenapadlo. Vůbec je ten můj gynekolog divný chlápek, pokaždé je z něho cítit
chlast -- přesněji slivovice. Ale co v Houstonu dělá slivovice, vždyť je to
tvrdý alkohol, který se hlavně pije v celém bývalém Československu? Na druhé
straně mi vyhovuje, při prohlídce se necítím ani zdaleka tak trapně a nejistě,
jako u předchozího doktora. Chlápek by měl podle zákona poptávky a nabídky již
dávno zkrachovat, ale kdepak. Působí dojmem, že se na sex už vykašlal a že na
všechny problémy světa se dívá skrze alkohol. Je to podivné, ale mám pocit, že
nám to všem, jež k němu chodíme, vyhovuje.
- 19. 12. 2000
- Nick Miller, náš rozkošný personalista, a jeho kumpáni nejsou zrovna v dobré
náladě. Rusové je pěkně ofoukli. Dnes mě podrobili tříhodinovému výslechu.
Zeptala jsem se, co odposlech. Prý od onoho oběda v neznámé brněnské restauraci
bylo na příjmu slyšet jenom ruské pohádky. Zeptala jsem se s úšklebkem, zda v
ruštině a zda jim rozuměli. Nick Miller se na mě moc škaredě podíval a po chvíli
dodal: "Da, da, na ruskom jazyke i ja vsjo panimal." Tak to jsem nevěděla, že
umí rusky. Jinak si myslím, že jsem byla oficiálně uznaná za zcela neschopnou
volavku. Nechat se zhypnotizovat a vše vykecat!
- 21. 12. 2000
- Včera jsem se stavila v autoservisu. Ty tři vozy jsou skutečně sběratelská
nádhera. Neskromně jsem prohlásila, že bych jednou chtěla být tak bohatá, abych
si mohla dovolit do sbírky sbírat tak drahé vozy. Pan Dieter mi na to řekl něco,
co mi vyrazilo dech: "Jo, Maureen, musíš se snažit, abys byla tak bohatá jako
pan Gregory Jansen." Chtěla jsem si hned zjistit, zda je to Gregory Jansen z
NASA z naší sekce testování, a chtěla jsem, aby mi popsal, jak vypadá, ale včas
jsem se kousla do jazyka. K této informaci jsem se ale dostala zcela lehce
klasickým způsobem: byla jsem na Loňu moc milá v posteli. Tak
Ten, jenž shledává můj zadek překrásně harmonickým a který věčně měl
hluboko do kapsy, si kupuje drahé staré vozy! A co Cord Wooder? Jeho manželka se
taky bavila se mnou o penězích! Ale dokud nevím, o co se jedná, nic práskat
nebudu. Ostudy s Rusy bylo až až.
- 22. 12. 2000
- Loňu jsem na poslední chvíli přesvědčila, aby strávil Vánoce s námi v
Castroville. Chvíli se zdráhal, nemůže nějak strávit Bernarda, ale pak
souhlasil. Jinak výsledky testů s HALem-9000 v Houstonu jsou stále stejně
nicovaté. Za první: simulovala jsem všechny možné situace, jen abych jej
donutila samovolně agresivně reagovat. Nic takového. Za druhé: snažila jsem se z
něj vyrazit stejnou odpověď jako z HALa-9000 na
Discovery. Nepodařilo se, ač jsem modifikovala vstupy, jak jsem uměla.
Dokonce jsem se pokusila i o inverzní transformaci. To znamená, že z výstupů
HALa-9000 na Discovery jsem odhadla obsah
databáze znalostí. Tyto znalosti jsem přidala k základní databázi
HALa-9000 v Houstonu, ... a vyšel mi naprostý nesmysl. E-mail z Brna,
abych si hezky užila svátků, a P.S. od Verunčina tatínka: Maureen, přemýšlel
jsem o všech těch věcech kolem projektu Jupiter.
Nevím, ale mám pocit, že to vše berete příliš vědecky, zkuste víc uvažovat o
lidech z projektu: proč jednají tak, jak jednají? Nemyslete jenom na ty Vaše
zatracené HALy, kdo se má v tom vyznat! Znáte moji
pesimistickou teorii o tom, že Bůh zapomněl desatero božích přikázání
naprogramovat do genetického kódu člověka a přitom jejich dodržování od něho
tvrdohlavě vyžaduje. Zkuste si zahrát malou hru. Napište si "hříšníky" pěkně pod
sebe a vedle každého z nich si poznačte jeho nápadné jednání a v zájmu koho
jedná tak, jak jedná; pochopitelně to bude Váš odhad. Je to stará osvědčená
metoda.
- 24. 12. 2000
- Loňa a Bernard se přece jenom skamarádili. Zdá se, že Loňa si Bernarda
získal ruskými lidovými pohádkami. Všichni jsme žasli, že Bernard, ač
schizofrenik, dokáže na tak dlouho soustředit pozornost. I dnes večer jsme
všichni seděli u vánočního stromku a pozorně Loňu poslouchali. Je až děsivé,
kolik je v některých ruských lidových pohádkách prostého a nekompromisního
násilí: " ... Vystrčila svině jazyk na celý sáh, Burja bohatýr chytil jazyk
žhavými kleštěmi a vzkřikl na kováře, aby železnými pruty ji dobře sbili. Bili,
bili, až se žebra obnažila. Potom Burja bohatýr rozlomil jí žebra železným
prutem. Prosila ho svině, aby ji pustil. Burja bohatýr ji chytil za uši, až
zachrochtala a vyhrkla oba jeho bratry i s koňmi. Potom Burja bohatýr ji zvedl a
hodil na zem, až se rozsypala." Brr. A pak že americké horory.
- 25. 12. 2000
- Největší radost mi udělal dárek od Bernarda: dokončené obrázky s motivy
Discovery. Zaujaly mě dva. První: dokončený motiv s mužem táhnoucím
raketu k Zemi lasem. Vedle něho stojí další muž a cpe mu do kapes peníze. Druhý:
kosmonaut letí dlouhým tunelem, jenž spojuje Saturnův měsíc Japetus s dalším
vesmírným tělesem, a na konci tunelu čeká mimozemšťan. Zeptala jsem se Bernarda,
proč nakreslil ten tunel. "Vždyť jsi mi řekla, že podle názoru vědců je
inteligentní život v celém okolí Saturnu skoro nemožný." Takovou přímočarost v
myšlení jsem u schizofrenika nečekala. "Bernarde, a proč ten pán dává tomu
druhému pánovi peníze?" "Protože jsou pro lidi nejdůležitější věcí na světě."
Vida i schizofrenici mají k penězům pozitivní vztah. Ovšem na otázku: "A kdo
jsou ti pánové?" mi Bernard neřekl nic. Zdá se, že zde pro změnu uvažoval víc
intuitivně než racionálně.
- 26. 12. 2000
- Překvapení. Mám okamžitě přicestovat na Floridu. Dva ze třech dispečerů,
určených ke sledování a vyhodnocování, mimo jiné i činnosti montážních jednotek
AE-11 a AE-12, Leo Krentz a John McGee včera spolu byli na slavnostním obědě.
Měli smůlu, majonéza v bramborovém salátu nebyla O.K. a mají z toho salmonelózu.
Ann Dansonová potřebuje alespoň do startu Discovery helfnout. Po startu by již
neměly být problémy, budou k dispozici další specialisté, kteří se uvolní z
testování montážních jednotek. Letím nočním speciálem, který pravidelně lítá
mezi Houstonem a KSC na Floridě. Přihodilo se něco zvláštního: když jsem
zavolala Loňovi, abych mu oznámila, že do 2. nebo 3. ledna budu na Floridě, tak
jsem měla pocit, že se trochu vyděsil, jako by měl o mě veliký strach. Dalo mi
to dost práce, než jsem ho uklidnila.
Jako vždy se mi nepodařilo za letu usnout, a tak jsem si trochu hrála, nějak
tak, jak mi doporučil Verunčin tatínek. A zde je výsledek:
- Zdá se, že Wooderovi mají problémy s penězi. Ovšem nevím, zda jim peníze
přebývají nebo se jich jim nedostává. Pokud je mají, tak proto, že je dostal
Cord Wooder od těch, kteří jich mají na rozdávání. Ale za co je dostal? Když
peníze nemají, tak jsou na tom stejně jako stamiliony ostatních lidí, ale to je
asi nezajímavý případ. Taky je tu možnost, že se Wooderovi příliš zadlužili, a
proto obavy paní Wooderové. Sice mohl nastat vážný důvod a jiné východisko z
těžké situace než zadlužení nedokázali nalézt, ale to se mi nezdá, jsou oba
příliš opatrní.
- Gregory Jensem má taky problémy s penězi, ale na něho dost atypické, totiž
jak je utratit. Cord Wooder a Gregory Jansen vždy spolu dobře vycházeli. Takže
mezi nimi bude nějaká vazba. Od koho a za co dostal peníze?
- Torr Boscovich alias Veliký mystagog. Na první pohled se zdá, že ho peníze
nezajímají. Asi jich má dost. Proč by nemohl bránit zájmy lidí, kteří jsou na
tom podobně. Možná, že to dělá z přesvědčení, že skupina lidí, ze které pochází,
je vyvolená. Na tu jeho péči o odhalení skutečných cílů mise
Discovery moc nevěřím.
- Leonid Ivanovič Lerov. Muž, kterého miluji a který zatím vyvrací teorii
Verunčina tatínka, totiž že Pán Bůh zapomněl deset božích přikázání
naprogramovat do genetického kódu člověka, je zatím největší neznámou. Na
pohádky o vzorňácích moc nevěřím a taky se mi nechce věřit, že by ho Rusové
nechtěli využít ve svůj prospěch? Ale je skoro zřejmé, že i když pro ně pracuje,
tak ho moc nesponzorují. Spíš ho asi vydírají -- určitě na něho něco mají --
nebo mu vyhrožují návratem domů!
- 28. 12. 2000
- Ann Dansonová je šikulka. Rychle mi vysvětlila a prakticky ukázala, co to
znamená sedět a pracovat u řídicího a kontrolního dispečerského pultu. Bylo to o
to jednodušší, že mám zkušenosti s AE-11 a AE-12 a taky další montážní jednotky,
které hlídáme, nemají příliš rozdílnou filozofii komunikace s okolím. Vše šlape
jako na drátkách. Vypadá to tak, že my Američané budeme jednou zase první při
dobývání vesmírného prostoru.
- 29. 12. 2000
- Lež má někdy skutečně krátké nohy. Do hlavního řídicího centra vstoupil
nějaký potentát. Poznala jsem to podle toho, že se kolem něho točil osobní
strážce. Namířil si to přímo k našemu dispečerskému pultu. Dostala jsem strach,
ale zcela zbytečně, o mě se vůbec nezajímal, o to srdečněji se pozdravil s Ann
Dansonovou. Pustili se do živého hovoru, já jsem se tvářila vzorně nevšímavě.
Najednou Ann řekla: "Rydere, dovol, abych ti představila mou novou kolegyni,
Maureen Doveovou z JSC, je tu na záskok za Lea a Johna, mají salmonelózu, možná,
že si na ně vzpomínáš. Maureen, tohle je generál Ryder Boscovich." Když jsem se
dozvěděla, že Ann chodí s generálovým synem Torrem Boscovichem, tak jsem jásala.
Když mě generál pozval zítra na večeři, tak jsem plesala. Pokud tam bude i Torr,
co udělá? Vymluví se na bolesti břicha nebo na časové zaneprázdnění? Je také
docela možné, že mu Ann ani generál o mně předem nic neřeknou, jistě pro ně
nejsem až tak významná osoba. To se pak bude divit, kdo s ním sedí u jednoho
stolu! Začínám tušit, že milý Torr se chová přesně tak, jak se někdy chovají
synkové a dcerušky některých pracháčů. V mládí se vyřádí v různých spolcích,
které na první pohled bojují velmi přesvědčivě a urputně proti nastolenému
systému a oficiálním institucím, pomalu by jeden uvěřil, že se rvou za sociální
spravedlnost, právo pro slabé a chudé, ekologické chování velikých společností,
suma sumarum za něco, co se podobá ráji na zemi. Ovšem jak čas běží, tak to naše
bohaté revolucionáře přestane bavit, koneckonců pro ně je to jen obyčejná zábava
a povyražení. A tak opět začnou objevovat krásu a pohodlí světa peněz, poznávat,
jak chutná moc, a postupně, zcela tiše až nenápadně, se vykašlou na spolky,
programy, hesla, ohnivou rétoriku a nakonec i na kamarády a pomalu a jistě
začnou navazovat na staré dobré tradice v chování a jednání svých rodičů. Stanou
se z nich nekompromisní hraboši kapitálu, kteří kašlou na své bližní a obchází
zákony, jak a kde mohou. Pro formu a pro hezký obraz ve společnosti si založí
nějakou nadaci, mezi námi na té se dá při troše šikovnosti taky občas vydělat.
Občas se mihnou na nějaké dobročinné akci v nových šatech a špercích za několik
desítek tisíc dolarů -- image je image --, aby za bohaté účasti novinářů a
fotografů hodili do klobouku pár dolarů. A když se náhodou někomu jejich způsoby
získávání majetku nelíbí, tak dobře placení obhájci a soudcové s pomocí mistrně
sestavených zákonů s ním pěkně zatočí. Ale mezi námi, tyto případy se stávají
málokdy. Sice je pravda, že obyčejní lidé na tyto hraboše často někde za bukem
pěkně nadávají, ale přece jenom úcta k penězům a moci obvykle vykoná své.