Prolog 2001: Vesmírná odysea
4. díl
Dušan Polanský
- 12. 2. 2000
- Jsem u maminky v Castroville. Je tu skvěle. Je dobře, že maminka se již
alespoň trochu vyrovnala s odchodem tatínka. Ale stále nám moc chybí. Když jsme
s mámou chvíli byly na zahradě, tak nám nějak chybělo tátovo nadávání na
komunisty a pseudoliberály a chvála na jediného pořádného prezidenta, kterého
kdy prý USA měly, totiž Ronalda Reagana. Pan Rider Mackenzie je maminčin soused,
jenž byl leteckým dispečerem v San Antoniu a právě za prezidentování Ronalda
Reagana přišel o dobře placený flek. Dostal, stejně jako všichni ostatní
dispečeři, padáka. Táta to předem předpověděl a moc si přál, aby Ronald
dispečerům nakopal do zadku. Stalo se. Pan Mackenzie od té doby s tátou
nepromluvil ani slovo, ale na tatínkův pohřeb přišel a brečel jako kluk. Po
pohřbu řekl mamince "Edward a Ronald měli pravdu, zasloužili jsme si nakopat do
zadku."
- 13. 2. 2000
- Máma se mi dnes přiznala, že se tak trochu dala s Tím,
co dostal od Reagana padáka dohromady. Že je již dva roky vdovec —
manželka mu zahynula při autonehodě. V první chvíli jsem si myslela, že je to
podraz na tatínkovi, ale pak jsem to přece jen pochopila a nedalo mi, abych se
jí nezeptala: "Mami a dobrý?" Máma se jenom trochu začervenala, usmála se a
řekla: "Tak k tomu jsme se ještě nedostali, ale my to již nevytrhnem, raději se
snaž ty, aby veliká zahrada a dětské hřiště nebyly o prázdninách a dovolených
tak opuštěné."
- 14. 2. 2000
- Dnes je svatého Valentýna. Maminka dostala od pana Mackenzieho krásné srdce
a velikou kytku. Mně nemá, kdo srdce dát. Jedině tak HAL,
ale zatím o svátku svatého Valentýna nemůže nic vědět — ještě jsem do něho
nevložila pořádnou bázi znalostí. Jak se ale k takové bázi dostat? Nějak si budu
muset poradit. Jinak jsem za tento víkend pořádně přibrala. Máminy jablečné
koláče jsou fakt výborné.
- 15. 2. 2000
- Po jedenácti dnech jsem opět v práci. Molly prý již Davidovi ten rybolov
odpustila. Včera dostala taky srdce a kytku a na čtvrtek je pozvána na večeři do
nejdražší restaurace v Houstonu. Jinak dnes se prý rozhodlo, že
HAL bude osázen vysoce rychlostními čipy, jež vyvinula IBM. Prý pracují s
rychlostí 3,3 až 4,5 GHz. Kde to skončí? V každém případě to
HALovi pomůže podstatně urychlit analýzu dat a simulovat různé situace,
jež budou vyplývat z jeho předběžných rozhodnutí. Koneckonců
HAL je zkratka od Heuristicky programovaný ALgoritmický samočinný
počítač.
- 17. 2. 2000
- Šóóók. Do práce mi volal Frank Poole. Zda bych nepřijala příští týden
pozvání do divadla. Ve středu se vrací z cvičného letu na Měsíc a že má ve
čtvrtek a pátek volno. V sobotu má opět výcvik. Navrhl mi čtvrtek. Já jsem něco
řekla, ale nevím co. Asi to bylo něco jako Ano. Matně si jenom pamatuji, že jsem
půl hodiny zírala někam do neurčita, pak jsem vstala, šla jsem do kuřáckého
salónku, nastavila jsem ruku, někdo mi podal cigaretu, asi mi ji i zapálil a pak
jsem vykouřila první cigaretu v životě. Tak to vypadá, když to vše shrnu, že to
bude Frank Poole, kdo mě připraví o panenství. Na co hned nemyslím.
- 19. 2. 2000
- Nechci myslet na moje první rande v životě, ale nějak to nejde. Snažím se
dělat na mém HALovi, ale nedokážu se soustředit. Dnes
se na chvíli stavil i Mark. Stále mu, a jemu podobným fanatikům, vrtá v hlavě to
záření vyslané z Měsíce do prostoru Saturnových prstenců. Že se prý domnívají,
že zaznamenané záření je jen jakýmsi doprovodným efektem záření, jež nedokázaly
naše pozemské přístroje zaznamenat. Dokonce již i vytipovali možný cíl původního
záření — měsíc Saturna Japetus, průměr 1436 km. Čísla
si pamatuji. Ale jinak jsou to cvoci.
- 21. 2. 2000
- Dnes je President´s Day. Domluvila jsem si na odpoledne schůzku s Peggy
McCauleyovou. Teď pracuje ve výcvikovém středisku kosmonautů. Jinak ví asi toho
nejvíc o NASA, alespoň pokud jde o kuloární informace. Přiznala jsem jí rande s
Frankem Poolem. Rěkla mi: "Frank je docela skromný a svědomitý chlap, proto je i
předběžně vybrán jako specialista pro výstupy do volného prostoru, ale ona by s
žádným kosmonautem na rande nešla, neboť jednou z podmínek vybrání do
planetologického týmu na Discovery je svobodný stav. A vůbec začínat si něco s
někým, kdo se možná vrátí za sedm let není podle ní asi to nejrozumnější." Ale
pak mě zase uklidnila: "Mau přijít o panenství s potenciálním hrdinou USA není
asi ta nejhorší volba." Peggy tys mi ale poradila! Za ty tři dny volna
jsem na HALovi toho moc neudělala.
- 23. 2. 2000
- Koupila jsem si do divadla krásné šaty. Věřím, že se budou Frankovi líbit.
Jinak jsem v divadle nebyla již dva roky. Abych se trochu uklidnila, tak jsem si
večer brouzdala po českém internetu. Zajímavá věc, ředitel de facto státní
banky, který musí odstoupit pro neschopnost, prý bude brát i nadále pohádkový
plat jako kdyby šéfoval. Tak to se nedá zdravým rozumem pochopit. Asi by tam
potřebovali na výpomoc Ronalda Reagana, aby tam několika lidem nakopal pořádně
do zadku, přesně tak jako těm leteckým dispečerům. Jenom si říkám, aby se něco
podobného nestalo zvykem i u nás.
- 25. 2. 2000
- Včera jsem byla s Frankem v divadle. Původně jsem si myslela, že nebudu ani
vnímat, co dávají, ale mýlila jsem se. Hráli tragickou komedii Friedricha
Dürrenmata "Návštěva staré dámy." Klasický Dürrenmat, i když Fyzikové jsou
lepší. Pak jsme si šli asi na dvě hodinky sednout do příjemné restaurace. Čekala
jsem, že mě pozve k sobě. Když jsme se loučili, jen se mě zeptal, zda mi může
opět zavolat. Já jsem mu zase jen řekla, že budu ráda. Frank je skvělý a šaty se
mu moc líbily. Hned ráno mi volala Peggy, že jaké bylo rande. Řekla jsem jí, že
Dürrenmat byl docela dobrý. Peggy se začala tak smát, že ty návaly smíchu muselo
být slyšet i na Japetu.