Fyzická práce je stále osvědčený lék na starosti. Celý víkend se proměnil na
smirkový papír, letlampu, štětec, barvy a moc a moc sluníčka. Je ale pravda, že
na to zatracené MAT-1 nemohu nemyslet. Proč jenom dr.
Simonsona ten nápis na děrném štítku tak překvapil? Jinak se u mého domečku
zastavil Pascal Kendrick -- majitel malé firmy "Omalovánka". A již jsem to
zchytala: "Mau, kdyby si každý sám všechno natíral, já bych musel propustit mé
tři zaměstnance, takže nakonec všichni budeme bez práce a budeme brát podporu a
hlavně budeme mít moc času, a kdo má moc času obvykle vymyslí nějakou lumpárnu;
policie, soudy, bachaři -- ti všichni budou mít práci, a vše to bude muset
zaplatit občan, to znamená, že i ty, milovaná Mau. Mau, je ti to jasné?"
"Pascale, slibuji, že se polepším a příště to natírání přenechám potenciálním
zločincům. Pascale, a proč se nedáš na politiku? Tvoje konsekvence jsou
kouzelné." "Mau, do prdele, co je to ... to ... konsekvence?" Za Markem jsem v
neděli večer nakonec nezašla, i když ani pořádně nevím proč. Snad chci Marka
chránit před neznámým zlem, možná mě jen ten zatracený nápis přitahuje a chci si
hrát na dobrodruha.
10. 4. 2000
Malé překvapení. Ozvala se Hannah Jamisonová z ARC, že příští týden bude u
nás v JSC. Domluvily jsme se, že si půjdeme někam sednout. Frank volal, že nás
David Bowman zve na víkend a na pondělí -- máme Tax Day -- na svoji chatu u řeky
Trinity. Chvíli jsem váhala, neboť se bojím bezprostředního srovnání s figurou
Molly Childové. Ale cítila jsem, že Frank o ten víkend s Davidem stojí. Myslím,
že ho tak trochu obdivuje. Tak jo. Odjezd v sobotu ráno. Děrný štítek si dál
spokojeně a tajemně na mě zírá.
11. 4. 2000
A klidně čumí a nic. Avšak něco cítím ...
12. 4. 2000
A stále nic. Pocit tušení něčeho trvá.
13. 4. 2000
Konečně dal MAT-1 něco do pohybu. Ozvalo se personální, že potřebuje doplnit
do mého spisu nějaké formality. Prý moje zpráva o mém ročním studijním pobytu na
Masarykově univerzitě v Brně je málo podrobná. Je nutné doplnit údaje o tom, kde
jsem bydlela, s kým jsem se stýkala v soukromí a ještě další podrobnosti.
Ukázali mi nějakou směrnici, že si to nevymýšlí a že je to pro určité země
běžné. Zajímavé, dva roky tu zpráva ležela a byla v pořádku. Nutno doplnit do
konce měsíce.
14. 4. 2000
Cord Wooder nám sdělil, že musí za sekci vypracovat podrobnou zprávu o tom,
co se za poslední čtyři roky na sekci na Projektu Jupiter udělalo. Všichni
brblali, vždyť každý z nás musí dělat týdenní hlášení, přitom vše je sledováno
na počítačích ... Dr. Simonson si myslí, že naše sekce vyplňuje dílčí zprávy moc
formálně. Musíme přesně uvést, na kterých modulech jsme pracovali, s jakými daty
jsme se dostali do styku atd. Nutno upřesnit do konce příštího týdne.
15. 4. 2000
Právě jsem si dobalila věci; jinak jako obvykle na poslední chvíli. Najednou
jsem ráda, že na ty ryby jedeme. Bude to změna a já alespoň zapomenu na problémy
s MAT-1.
17. 4. 2000
U Trinity bylo překrásně. Vše kvetlo, vonělo a řeka hučela. S Molly jsem si
docela rozuměla a dokonce i my dvě jsme chytily nějaké ryby. David Bowman je
typický vůdčí typ. Výpravu k Saturnovým prstencům vnímá jako možnost, jak získat
slávu, úspěch a peníze. Snažila jsem se několikrát rozhovor obrátit na některé
detaily Projektu Jupiter. Nepovedlo se. Bowman je především důstojník a až pak
kosmonaut. Jeho vyhýbavé odpovědi prozrazovaly, že potenciální členové posádky
mají přísný zákaz mluvit o podrobnostech projektu. Frank by se klidně o těchto
věcech rád bavil, ale bylo cítit, že Bowmana vnímá více jako příštího velitele
Discovery než jako kolegu.
18. 4. 2000
Celý den jsem zuřivě vyplňovala a doplňovala formuláře o všem, co jsem
dělala na Projektu Jupiter. Cord Wooder mi řekl, že abych to zase tak
nepřeháněla, že se kvůli úředníkům nepoděláme. Corde, Corde, já tuším, že to
přehánění nebude v mém případě zbytečné. Ozvala se Hannah Jamisonová, že je již
v Houstonu. Domluvily jsme se na zítra, že spolu vyrazíme na večeři a budeme
pomlouvat chlapy a bavit se o sexu.
19. 4. 2000
Schůzka s Hannah byla úsměvná. Byly jsme u Timmyho -- příjemný podnik pro
obyčejné lidi. Nerada chodím do x-hvězdičkových podniků; obvykle nuda. Najednou
si k nám docela drze přisedl chlápek a že se jmenuje Reed a že nás slyšel mluvit
o Moffett Field a že tam má brachu a že ten tam má autobazar, a pak již nebyl k
zastavení: "Že on sám je vyučený kuchař, ale že právě teď je obchodník a
kšeftuje se vším, na čem se dá vydělat. Že měl mladou ženu, ale že mu zdrhla s
prachatým stavebním podnikatelem." To s tou mladou ženou se Hannah moc nelíbilo
a zpočátku se na něho pořádně mračila, ale pak, jak chlápek stále na ni mluvil,
se mi zdálo, že se již tak nemračí. A najednou mi to došlo ... IQ 148 se konečně
rozhýbalo. Vstala jsem a řekla: "Tak pá děcka, já musím už valit." Hannah
zalapala po dechu ... a zůstala. Je půlnoc. Jsem zvědavá, co ti dva dělají.
20. 4. 2000
Hannah mi hned po ránu telefonem poreferovala zbytek "rande". Když se
loučili, tak ji políbil a lehce pohladil po zadku. Ten má naspěch. "Doufám, že
jsi mu, jako úspěšná vědecká pracovnice s hromadou titulů, jednu střelila nebo
mu alespoň vynadala!" "Mau, to si piš, že ... ne." Obě jsme se válely smíchy.
Domluvila si s ním rande v Moffett Field na příští týden. Možná, že se poprvé
pomilují v nějaké ojetině u jeho bráchy v autobazaru. Důležité je, aby byla
prostorná a měla sklápěcí sedadla. Jejej, na co to zase nemyslím.
21. 4. 2000
Trapná událost. Poslala jsem e-mail do Brna, že vše nejlepší k Velikonocům a
že potřebuji nějaké údaje o pobytu v Brně, to a to, a že mi je trapně a že se
moc omlouvám a že já jsem si to nevymyslela. Odpověděl mi Verunčin tatínek:
Hezké Velikonoce Tobě i mamince. Údaje zašleme. Je nám jasné, že to nejsou údaje
pro personalisty, ale pro nějaké krysy -- a ty jsou nezničitelné. Kdyby ses
dostala do nesnází, tak nás klidně pomluv. My to pochopíme a nebudeme se na Tebe
zlobit. Jinak u nás nic nového, jenom láska a pravda vítězí stále na celé čáře
-- jen plody vítězství není vidět, alespoň u pospolitého lidu.
22. 4. 2000
Jsem u maminky v Castroville. Záhrada je překrásná. Budu jenom dlouho spát,
jíst, číst -- mám s sebou tlustou astronomii -- a na zahradě chytat bronz.
Franku, určitě si vzpomenu občas i na tebe.
Tax day. Den dokdy je nutné odevzdat daňové přiznání za minulý rok. Od roku
1955 je v USA obvykle tímto dnem 15. duben. V našem roce byl až 17. dubna.