Nechte děti tvořit smartem!
Dušan Polanský
Z toho, že jsem milovník klasické, tedy analogové, černobíle fotografie jsem se vyznal již v tomto povídání. A určitě nejsem jediný. Tím vůbec netvrdím, že nemohou být krásné i digitální barevné fotografie, pokud jde o zajímavé digitální černobíle, takové jsem zatím neviděl, což bude asi tím, že jsem na ně doteď jednoduše nenatrefil. Nakonec teď v covidové době jsem moc fotografických výstav v Brně nezachytil. Ale věřím, že svět se brzy vrátí do normálu, a že opět budou i výstavy fotografií, a nejen těch klasických černobílých, ale i digitálních černobílých. Na co se moc těším.
Nedávno desetiletá vnučka dostala nový smart mobil. Pochopitelně jako hodně jejich spolužáků a kamarádů i ona využívá jej na focení. Nedávno jsem ji sledoval, jak šmoulí na stole jakési výtvory a mobilem v různých polohách je fotí, a ptám se jí uhlazeně: „Cože to tvoříš?“ A povídá: „Dědo, dělám fotky.“ Trochu jsem nad tím jejím experimentováním zakroutil hlavou a již jsem raději mlčel. A hle za dva dny mi dorazily na můj e-mail její výtvory. A řekl bych že docela zajímavé. Vybral jsem z nich tři. Bohužel obrázky jsem musel velikostně zmenšit, aby mi vlezly na stránky, což jim ubralo nejen ostrosti, ale i trochu půvabu, ale i přesto docela zajímavé jsou. Je také pravda, že něco takového klasickým, tedy analogovým foťákem jen tak lehce člověk nevykouzlí.
Holt, jak občas pravím, technický a technologický pokrok ani buldozérem nezastavíš. Třebaže v mém případě to není až tak prosté. Osobně provozuji obyčejný mobil, tedy bez operačního systému, i ten mi kdysi poté, co mi nějaký dobrák šlohl ten původní, coby dočasnou náhradu věnoval můj bývalý kolega z práce. Zatím u náhrady zůstalo a mám jej cca 5let. Nevím, nevím, zda se k tomu smart mobilu ještě někdy dopracuji. Jinak osobně téměř vůbec nefotím, to již musí být, hlavně když nějaký ten obrázek potřebuji na své stránky. Pro běžné focení, fotím ale parmálo, používám digitální Canon, který jsem si koupil asi před osmi roky asi za dva a půl tisíce. Berte to tak, že jsem především konzument fotografického kumštu, tedy hlavně toho klasického černobílého. Ale proč ne?! Nakonec kdyby takoví jako já nebyli, k čemu by umělecká fotografie vůbec byla? Jenom pro potěšení samotných autorů?
V každém případě moderní digitální fotografie nabízí obrovské možnosti, ale jak to již ve světě kumštu chodí, těch špičkových fotografů je nakonec jenom určitý počet. Tvořivost, osobitý přístup a fantazii ani sebekvalitnějším digitálním fotografickým přístrojem nenahradíš. Někdy i příliš experimentování může být zavádějící, jelikož i u fotografie platí, bez ohledu na to, zda je klasická nebo digitální, že všeho s mírou a že právě v jednoduchosti a přirozenosti záběru je ukryta kouzelná jedinečnost. To vám jistě potvrdí každý zkušený fotograf.
I přes určitou skepsi textu předchozího odstavce stále platí, že hravost všech ratolestí je vždy dobré podporovat. Jak občas říkám: Ne všichni mohou hrát první ligu, ale nikde není psáno, že i hráč okresního přeboru nemá z hry stejnou radost jako ten prvoligový, třebaže mu to nese výrazně méně, někdy dokonce nic.
V Brně 10. ledna 2022.
Doplněk z 10. února 2022 Dnes mi vnučka ukázala, co nedávno vyfotila. Vybral jsem jedno foto s nebem. Proč s nebem? My časem odejdeme na věčnost, ale nebe se svými oblaky bude zde stále, vždy neopakovatelně jiné a vždy tajemné.
