Dušan Polanský
V roce 2016 jsem po dechovou kapelu Sebranka se sídlem v Dražovicích u Rousínova napsal text k předem dodané hudbě. Písnička se jmenuje Na louce kůň stojí a povídání o ní je zde. Kapela ji má dodnes v repertoáru, stačí si najít jmenovanou kapelu na internetu. O to mi ale teď nejde, i když člověk se má alespoň občas trochu pochválit, když už pochválení nepřijde zvenčí.
Totiž krátce poté jsem napsal ještě jeden text, vidíte jej zcela dolu. Založil jsem jej na refrénu: Růžím to nevadí, růžím to nevadí, kvetou jako nic. A dokonce i v prvním veršu každé sloky se slová opakují. Proč? Prvně, že nemám hudební sluch, takže vždy uvítám, když písnička má lehce zapamatovatelné slova, čímž se mohu alespoň jakž takž zapojit do zpívání. Zadruhé refrén mě napadl opravdu při pohledu na rozkvetlý keř růží, ovšem právě v době, kdy jsem nebyl zrovna v pohodě, a i proto text je docela smutný, třebaže s optimistickým výhledem do budoucnosti. Jinak celý text jsem doladil za necelou hodinku.
Ovšem problém podobných textů bez návaznosti na hudbu je značný, čemuž jako laik nerozumím, ale je to tak. Totiž obvykle prvně je hudba, a až pak text! Kdežto opačně je to prý pěkně složité. Skladatelů, kteří umí na text napsat hudbu prý není až tak moc.
Pak se stalo, mohlo to být počátkem roku 2017, že jsem se zcela náhodou bavil při cestování vlakem na Slovensko s pánem, který hrál v dechové kapele. Dokonce mi několik skladeb z jejich repertoáru hned při jízdě vlakem i přehrál. Pochválil jsem je a povídám mu, že mám kdesi doma text k písničce pro dechovku, která má vždy druhý verš sloky jako refrén. Že pokud chce, že mu jej zašlu, že mi o nic nejde, pokud by ji hráli, stačí uvést mě coby textaře. Okamžitě nabídku přijal a dal mi svůj e-mail. Že nic neslibuje, ale že určitě se ozve, či už v kladném či záporném případě. Leč neozval se. Bylo mi hloupé se dotazovat, co a jak. A nakonec jsem na vše jaksi zapomněl, včetně již nedohledatelného e-mailu.
Teď v lednu 2021 jsem s dost velikým vztekem zjistil, že nemám na stránkách několik textů, které jsem již jednou napsal. Asi neopatrností jsem je vymazal a bohužel nenašel jsem je ani v zálohách. Leč znovuobjevil jsem již málem zcela zapomenutý text Růžím to nevadí. Jinak zcela sebekritický přiznávám, že básně a texty k písničkám vůbec nejsou moje parketa, takže nelze mluvit ani o slabině, jako spíš ve většině případů o neschopnosti.
Pokud zcela náhodou narazíte zde na tento můj text a jste hudebník a text se vám pozdává, klidně napište k němu hudbu a zkuste to celé se svou kapelou natrénovat. Budu rád, když mi to alespoň sdělíte, a pokud mě chcete i potěšit pošlete mi i hudební nahrávku. Odkaz na ni bych připojil k tomuto textu. A to je, milí dechovkáři, vše.
Růžím to nevadí
Dívenka mě nechala, dívenka mě nechala, že já malý jsem. Růžím to nevadí, růžím to nevadí, kvetou jako nic.
Našla si švarného, našla si švarného, že on hezčí je. Růžím to nevadí, růžím to nevadí, kvetou jako nic.
Vezmu já flintičku, vezmu já flintičku, švarného zastřelím. Růžím to nevadí, růžím to nevadí, kvetou jako nic.
Nestřílej mi švarného, nestřílej mi švarného, že já šťastná jsem. Růžím to nevadí, růžím to nevadí, kvetou jako nic.
Když ho zastřelíš, když ho zastřelíš, páni tě oběsí. Růžím to nevadí, růžím to nevadí, kvetou jako nic.
Najdi si dívenku, najdi si dívenku, která tě ráda políbí. Růžím to nevadí, růžím to nevadí, kvetou jako nic.
Oba štěstí najdeme, oba štěstí najdeme, šťastní my budeme. Růžím to nevadí, růžím to nevadí, kvetou jako nic.
V Brně 19. ledna 2021.