Černý rybíz s trochou matematiky

Dušan Polanský

Letošek není pro zemědělce, zahradníky a ovocnáře příliš dobrý. Měsíce duben a květen byly studené, čímž se dozrávání úrody opozdilo o 3 až 4 týdny. Pak přišly vydatné deště, takže hodně plodů v důsledku přílišného vlhka pošlo, nemluvě o tom, že hodně toho dozrávalo v jednom čase, což tlačilo ceny dolu.

Starám se o malou zahrádku v zahradkářské kolonii, má necelých 400 m2. Je v svahu, půda je zde kamenitá, neudrží vlhkost, opravdu nic moc v porovnání s jižním Slovenskem, kde jsem prožil část dětství. Abych alespoň dorovnal deficit úbytku hmoty v důsledku vykopaných a vyhozených kamenů, občas pod kopcem naberu poblíž malé koňské farmy do igelitky koňský hnůj a zakopu jej do půdy.

Abych řádění letošního počasí trochu zdokumentoval, vyfotil jsem ze sousední zahrádky – o kterou se paní souseda nemůže starat, jelikož měla úraz –, listy dýně. Jak vidíte, listy má obrovské a táhne se všude, kde je alespoň kousek místa, a to jsem ji vůbec zatím nezalíval. Malý vnouček ve stejném místě zasadil kukuřici, a jak vidíte, ta také neví, kam by ještě rostla. Foceno je to 15. července a zeleň v pozadí je les.

Ale abych si jako starý sedlák jenom nestěžoval, čemu se zde docela daří, je rybíz, ten totiž není moc náročný na půdu. Ale nějak jsem to s počtem keřů za minulé roky přehnal. Mám zde 10 keřů červeného a 12 černého; jeden černý jsem vyfotil.

Červený je ve větší oblibě, jelikož je chuťově zajímavější, takže se nějak různě spotřebuje. S černým také nikdy nebyly problémy, jelikož vždy se ho urodilo akorát, tedy ne příliš. Jenomže letos mu počasí přálo a je jej habaděj. Udělali jsme z něho džem, něco na koláče, ale stále ho je nějak moc. Navíc jsem zůstal doma sám, jelikož moje dámy vyrazily po dovolených. Tak co s ním? Něco jsem nasbíral a věnoval paní majitelce zmíněné koňské farmy, že jej má ráda. Byl bych ho nabídl k obrání i zahrádkářům, jenomže je čas dovolených a ti se kamsi vypařili. A jak jsem dumal, co s ním, vzpomněl jsem si, že kdysi dávno mi kolegyně v práci dala dost divný recept na přípravu šťávy z rybízu. Přiznám se, že se mi od počátku nezdál, takže že jsem jej odložil bokem, ale letos jsem si na něj vzpomněl a jsem jej dohledal. Zní takto:

Na 1 kg očištěného rybízu použij 1,1 kg cukru; prý je jedno jakého. Po do čisté sklenice na dno dej vrstvu cukru, pak vrstvu rybízu atd. nakonec skonči silnější vrstvou cukru. Sklenici uzavři celofánem, celou sklenici zabal do papíru, např. novinového a dej na tmavé místo. Po 2 měsících je hotovo, ale uložení a zrání může klidně trvat i déle.

Jelikož jsem trochu duše se zájmem o matematiku, řekl jsem si, že ty kilogramy se moc pro praxi nehodí, protože sklenice se obvykle vyrábí v celých litrech, mají např. 3, 4, 5 litrů. Takže spíš by se hodilo mít poměr zadán v litrech. Ideálně spočíst množství cukru a rybízu na 1 litr, no a pak podle velikosti sklenice vynásobit tyhle údaje počtem litrů sklenice. A také jsem si uvědomil, že je to hezký příklad na úměru, protože úměra je rovnost poměrů. Ano máte pravdu, tyhle úvahy vedou nakonec k výpočtu trojčlenky. Proč trojčlenky? No proto, že tři hodnoty známe, a chceme spočíst čtvrtou, neznámou. Pokud si potřebujete tyhle znalosti ze základky oprášit, tak zde je např. moje elementární povídání o trojčlence.

No a jak to vlastně dopadlo? No jak, spočetl jsem si to, což můžete vidět níže na obrázku. Ovšem narazil jsem na jeden malý problém, jelikož nemáme doma kuchyňskou váhu – za což jsem to již nekonečně krát schytal (argumentuji, že byt je malý a váhu již není kam dát) –, musel jsem udělat tzv. kvalifikovaný odhad. U cukru problém nebyl, jelikož máme doma odměrku, pomocí které jsem zjistil, že 1 kg cukru krupice je přibližně 1,08 litru cukru. U rybízu to bylo horší, jelikož váhu nemám, abych svážil 1 kg rybízu, tak jsem udělal zmíněný kvalifikovaný odhad. Nakonec jaképak copak, je nakonec rozdíl, zda máte rybíz červený, černý nebo bílý, nemluvě že ještě objem závisí na velikosti plodů. Já se rozhodl, že 1 kg rybízu zabírá přibližně 1, 4 litru. Pokud se vám hodnota nelíbí, lehce si výpočet opravíte pro vaši hodnotu, potažmo i jinou pro jiný cukr. Tak či onak celá pointa výpočtu je v zjištění poměru objemu cukru k objemu rybízu v našem příkladu v litrech. Výsledek vidíte v rámečku. Když tento poměr znáte, další výpočty jsou buď jenom o násobení, pokud pracujete s poměrem v 1 litru, nebo o počítání trojčlenky; viz výpočty pro 1, 3, 4 a 5 litrovou sklenici. Ono vůbec kuchařské recepty často pracují s poměry použitých surovin.

Jak by měl tedy znít fragment první věty našeho receptu? Nějak takto: Na 1 l směsi použij 0, 46 litru cukru a 0,54 litru rybízu.

No a pokud se ptáte, jak to vlastně nakonec dopadlo, tak jsem použil 4 litrovou sklenici a postupoval dle návodu. Ovšem jenom jednu sklenici! Podle výsledku se rozhodnu, zda tenhle pokus příští rok zopakuji, tedy pokud ještě budu. No a za 2 měsíce poznám výsledek experimentu. Do poznámky pod tento text sdělím výsledek. Ale to již bude po prázdninách, a proto právě teď hlavně školákům přeji hezký zbytek prázdnin.

V Brně 17. července 2021.

Domů | Prolog 2001: Vesmírná odysea | Nejen básně v próze | Střípky