Prolog    2001: Vesmírná odysea

24. díl

Dušan Polanský

19. 11. 2000

Deníčku, jsem v pasti, začínám si komplikovat život, ale nevím, zda neuváženě nebo rozumně. Lerov pro mě přijel nablýskaným Lincolnem Continentalem z roku 1948. Vystoupil z vozu, pozdravil mě, lehce políbil na obě tváře, rukou ukázal na sedadlo řidiče a řekl: "Prosím a nic neříkejte." A já nic neřekla. Lerov mi při jízdě nepatrně radil, ale jeho rady byly jako pohlazení, ani náznak poučování a přikazování. Vilka pana Dietera nás vlídně přivítala. Po studené večeři jsem se Lerova zeptala: "Lerove, jak se píše po rusky Loňa." Vzal moji ruku -- cítila jsem každý kousíček jeho těla -- a opatrně ji vedl při psaní písmenek azbuky: L, ë, n a nakonec písmeno, jež se vyslovuje ja. Dopsali jsme, ale ruce nechtěly od sebe ... dlouze jsme se políbili. Zda políbil on mě nebo já jeho, to nevím, asi to bylo napůl. Touhy bylo najednou moc, příval něhy a vášně se nedal zastavit a odložit na někdy příště. Budoucnost nebyla, přítomnost ovládla vše. Loňa se mě tiše a stydlivě zeptal, zda si má vzít ochranu. Já: "Loňo, lásko moje, jen si ji vezmi, neboť jinak budeme mít spolu miminko a budeš nás mít oba na celý život na krku, taky mě jistě vyrazí z NASA, protože jsem se dala dohromady s Rusem, možná si taky najdou záminku, aby tě vrátili nazpět do Ruska. Drahý Loňo, oba si příliš začínáme komplikovat život ..." Ochranu si ale nevzal a tiše řekl: "Bez komplikací asi opravdový život ani nemůže být; je to stejné jako s dobrem a zlem, kdo v životě nepozná zlo, nemůže ani pochopit opravdové dobro." Muž to asi nepochopí, ale žena někdy okamžitě ví nebo spíše cítí svoje. Cítím, že nejsem již jenom já. Zasáhl mě paprsek zázraku stvoření: budu mít dítě. Včerejšek a dnešek jsou překrásné dny i když počasí je škaredé. Ale to vůbec nevadí. Bylo alespoň hodně času, abychom jeden druhému vyprávěli o sobě, začínáme se pomalu poznávat. Deníčku, jsi asi zvědavý na to, jaký je ten můj Loňa. Neměj obavy, postupně se vše dovíš, ale teď již chci spát a snít o kabrioletu Lincoln Continental, který nás oba, vlastně teď již tři, veze ke hvězdám.

20. 11. 2000

Ozval se dr. Dimitrij Moisevič. Seminář se koná 14. prosince přesně tam, kde jsem si přála: na Moravě v Brně. Ubytování mám zajištěno -- a taky již zaplaceno, fajn -- od 12. do 16. prosince v hotelu Continental na Kounicové. Taky veškeré další náklady hradí ruská strana. Peníze mi budou ihned převedeny na můj účet. Navržená částka je příjemná a sympaticky zakulacená. Poslala jsem e-mail Veronice. Má velikou radost a že budou všichni rádi, když se v Brně zdržím déle než do 16. prosince. Taky bych ráda.

22. 11. 2000

Nick Miller se netváří moc spokojeně. Je na něm vidět, že si je dobře vědom toho, že mu jeho šéfové důvěřují a že od něho očekávají, že rozlouskne oříšek prapodivného ruského chování a jednání v případě Maureen Doveová. Je mu jasné, že to může být jenom léčka. Rusové možná chtějí upoutat pozornost na něco zcela nedůležité -- myslím jako mě -- a někde zcela jinde zasadit nečekaný úder. Dokážu si představit, že bezpečnostní služby sledují v souvislosti s projektem Jupiter desítky dalších stop, které by mohly vést k ohrožení mise Discovery. Svinstvo, které se ale dalo čekat: budu muset mít na sobě po celou dobu pobytu v Brně mikrofony k odposlouchávání. Moje argumentace, že je to nedůstojné, vždyť mám i tělesné potřeby a tak ..., vyvolala u Nicka Millera jenom škodolibou odpověď: "Slečno Doveová, slibuji vám, že zajistím, aby okamžitě po příletu do USA, byly všechny nevýznamné zvuky a šumy vymazány." Trhni si. Další nepříjemná informace: nejpozději 17. prosince návrat do USA. A pak že svoboda.

23. 11. 2000

Den díkůvzdání. Měla jsem rande s Loňou. Fyzicky jsem spokojena, ale duševně udivena. Loňa je katolík, stejně jako jeho rodiče, bratr Ivan a sestra Ljuba. V pravoslavném Rusku žije celá rodina katolíků ..., spíš bych uvěřila že zapomenuté stádo dinosaurů. V domku jeho rodičů na zdi visí vedle obrazu Krista obraz Petra Jakovleviče Čaadajeva; prý to je křesťanský filozof. Tak o tom jsem nikdy nic neslyšela. Loňa mi o něm hodně povídal. Něco málo jsem si našla v encyklopedii. Mám v tom ale zmatek, chtělo by to přečíst si něco z jeho díla.

24. 11. 2000

V práci mám celý tento a příští týden klid na přípravu semináře v Brně. Dr. Dimitrij Moisevič mě požádal, abych dopracovala svou přednášku v těchto třech bodech:

1. Zda tři známé zákony Isaace Asimova mají alespoň teoretický význam při zkoumání loajálnosti počítačů -- používaných ve vesmírných korábech -- k lidským posádkám.
2. Jaká je -- podle mě -- pravděpodobnost, že HAL-9000 je schopen samovolného agresivního chování vůči lidské posádce, a zda jsem svůj odhad schopna doložit výpočtem.
3. V případě, že je HAL-9000 schopen samovolného agresivního chování vůči lidské posádce, zda je reálné, aby v budoucnu byly vyvinuty ještě dokonalejší počítače, než je HAL-9000, u kterých by ovšem byla zajištěna vysoká garance neschopnosti samovolného agresivního chování vůči lidským posádkám.

Začínám mít z toho divný pocit, jako kdyby Rusové tajně doufali, že HAL-9000 o své vůli zabrání naplnění cílů mise ať budou jakékoliv.

26. 11. 2000

Mám ušetřené psaní. V mnohém se opakoval minulý víkend, ale bohužel bylo tu také zaseto něco, z čehož vzklíčila pochybnost a nedůvěra, ale zatím tomu všemu nemohu a ani nechci věřit. Zeptala jsem se totiž Loni, zda je pravda, že si hledá místo na farmě. Rozpačité ano a pak mi začal nesměle vykládat svůj pohádkový plán, jenž mě uvrhl do oněch pochybností a nedůvěry: Prý přišel do Ameriky, aby se učil. Že chce postupovat cílevědomě. U pana Dietera se, mimo jiné, učí, jak řídit firmu. Teď na jaře by se chtěl začít učit farmařit -- na farmě by chtěl dělat alespoň rok, aby prošel celý roční cyklus prací -- a nakonec by se chtěl naučit věcem kolem peněz. Z finančnictví že má největší obavu, že si je dobře vědom toho, že je slabý v psané angličtině a počítačích, ale že dobře ví, že bez těchto znalostí nemá šanci proniknout do tajů světa peněz, chce si zaplatit učitele, aby věci dohnal. A nakonec z něho vylezlo to, co ve mně vyvolává veliké pochybnosti a nedůvěru: Že by se chtěl vrátit do Ruska, ale že ne sám ... Tak to jsem vyvalila oči a zatajila dech. Tak to zní jako zlý vtip z doby SSSR. Ruský občan se dobrovolně vrátí z USA do milované vlasti a ještě k tomu s partnerkou, Američankou. Pochopitelně, přesně v duchu pravoslavných tradic, rozhodl o všem sám. Ale nechtěla jsem být emancipovaná a někam ho poslat, přesně v duchu amerických tradic, proto jsem se ho zeptala: "Loňo, proboha proč se chceš vrátit do toho zmatku a bídy?" Neřekl nic, ale vytáhl album fotografií. Ukazoval mi fotografie totálně vysušeného a zdevastovaného jezera, Aralského. Sice smutný pohled, ale já přece nemůžu za to, že desetitisíce hňupů-inteligentů na celé Zemi devastují přírodu. Hňup-inteligent se naučí meliorovat půdu a pak již nemyslí na nic jiného, než jak by po celé Zemi vybudoval soustavu melioračních kanálů; hňup-inteligent se naučí řešit diferenciální rovnice a pak již nemyslí na nic jiného, než jak by řešení každého problému na Zemi převedl na řešení takovéto rovnice a tak bych mohla v povídání o hňupech-inteligentech pokračovat do nekonečna. Pak to ale pomalu z Loni vylezlo: "Maureen, chtěl bych se stát bohatým člověkem, abych mohl zachránit Aralské jezero ... Ale bez tebe, tvého intelektu, tvé pomoci, tvého pochopení, tvé lásky -- zrudnul jak krocan -- to nemám šanci dokázat." Já asi sním. Tak já jsem se zabouchla do novodobého Heinricha Schliemanna, který se taky kdysi rozhodl zbohatnout jen proto, aby mohl uskutečnit svůj veliký sen: vykopat starořeckou Tróju. Je sice pravda, že ji nakonec vykopal, ale přesto neberu Loňovy sny vůbec vážně. Určitě nebude problém Loňu přesvědčit, aby zůstal v bohatém a mocném světě USA.

28. 11. 2000

Listuji si ve svém deníku. Jak se zdá, tento rok je z celého mého života nejbohatší na zážitky a bohatost postojů k životu. Je to poznat i na deníku. Příspěvky jsou delší a delší. Snad start Discovery a vytříbení mého vztahu k Loňovi přinese klid a zjednodušení věcí kolem mě. Pak snad budou i příspěvky v deníku kratší.

29. 11. 2000

Ozvala se Peggy. Čeká dítě s bezdomovcem-učitelem. Chtějí se v prosinci brát. Nejdřív Hannah, teď Peggy. Proč bych to nemohla být do třetice já? Nebylo by to krásné: scházet se s Peggy jako maminky, vyprávět si o dětech, co které provedlo, proč některé nějak divně prdinká ... Nemuset myslet na přetížení operátorů, strukturované výjimky a všechny ty hlouposti v C++, nemuset myslet na montážní jednotky, MAT-1, "Devět proroctví" mého HALa, "Deset proroctví" HALa-9000. Pohádkový neemancipovaný svět ženy. Muži a líné ženy tvrdí, že je to prý jenom záchvěv mateřského pudu, že se časem každá žena těší do práce a že je nakonec ráda, když vypadne z domu od děcek. Tak to uvidíme. Maminka taky celý život nechodila do práce a O.K.

30. 11. 2000

Nemohu nemyslet na vše kolem MAT-1. Stále experimentuji s mým HALem, ale nic nového. Problém je v tom, že mám k dispozici jediný výsledek testu z devítitisícovky na Discovery. To je žalostně málo, ale víc se toho ve vymezeném čase nedalo stihnout, když jsem nechtěla postoupit riziko odhalení, že sleduji stopu MAT-1. Chybí mi srovnávací materiál a to je to nejhorší, co může experimentátora potkat. Připravila jsem si ještě několik testů, které jsem zatím provedla pouze na mém HALovi, ale uvítala bych, kdybych je mohla spustit také na HALovi na Discovery. Bohužel pravděpodobnost toho, že výsledky testů mého HALa budu moci porovnat s výsledky testů HALa na Discovery, je minimální. Je věčná škoda, že naše devítitisícovka v Houstnu nemá přesně stejnou databázi znalostí jako devítitisícovka na Discovery. Ostrou databázi znalostí dodalo ARC z důvodů bezpečnosti přímo na Discovery. I když nemohu pochopit, že úřad NASA podstoupil takové riziko, že vývoj před startem nechává běžet na počítači, jenž nemá přesně stejnou databázi znalostí, jakou bude mít počítač, který se vydá na vesmírnou misi. Kdo takové obrovské riziko schválil? A proč? Jediná možnost, kterou asi teď mám, je požádat služební cestou o možnost provedení dalších testů na HALovi u nás v Houstnu. Jako důvod uvedu seminář pro Rusy v Brně. Ale i s tím mohou být problémy, protože v NASA se důsledně hlídají přístupová práva v souladu s bezpečnostní politikou projektu Jupiter a řada vedoucích je na Floridě, takže zde nemusí být ten, kdo by moji žádost doporučil a schválil. Štve mě, že po přeřazení na testování montážních jednotek AE-11 a AE-12 mi byla odebrána práva volat v programech funkce, jež souvisí s vyšší nervovou činností HALa-9000.

1. 12. 2000

Přípravu na seminář jsem ukončila, ale tvářím se, že jako ještě ne. Služební cestou jsem podala žádost o provedení testů z pohádkového světa na HALovi-9000 u nás v Houstonu. Důvody jsou dva: disertační práce a kvalitní příprava semináře pro ruskou stranu. Rozhodla jsem se vyrazit k mamince. Zavolala jsem Loňovi, aby se nezlobil, ale že ruším sobotní rande. Na jeho hlase bylo poznat, že je mu líto, že ho nechci vzít s sebou do Castroville. Milý Loňo, s tím Aralským jezerem jsi mi pěkně zamotal hlavu, takže teď musíš trpět. Ještě něco. Dnes bych měla podle menstruačního kalendáře dostat měsíčky. Nestalo se tak. Sice jsem z toho trochu vyvedená z míry, ale ne zas tak, abych pociťovala obavy, spíš v sobě cítím radost.

Domů | Předchozí díl | Další díl | Články